O tom, jak snadno člověk zrakem rozpozná nějaký objekt, například písmeno v knize, nerozhoduje v první řadě velikost tohoto objektu, ale rozsah volného prostoru, který ho obklopuje. Menší písmena s velkými mezerami se nám proto čtou lépe než hustě vytištěný větší text.
Toto pravidlo se neuplatňuje jen při čtení. Stejné je to při pozorování prostorových objektů. Například stromů v lese, stáda zvířat, aut na parkovišti... Neurologové z Newyorské univerzity o tom informují v aktuálním vydání časopisu Nature Neuroscience.
Podle jejich výzkumu existuje kritická vzdálenost, která ještě zaručí rozpoznání jednotlivých předmětů. Pokud je vzdálenost mezi předměty menší, začnou pozorovateli splývat. Je to dáno způsobem, jakým mozková kůra vyhodnocuje informace z očí. Pro rozpoznání předmětů je důležité identifikovat jejich hlavní tvary - obrysy a zřetelné linie. Pokud jsou předměty příliš blízko u sebe, mozek zpracovává informace z velké plochy a není schopen odlišit předmět od okolí. Platí to především pro předměty pozorované okrajovými oblastmi sítnice.
Vyzkoušejte si následující příklad. Soustřeďte se na znak plus mezi písmeny. Snadno přitom rozpoznáte samostatné R vlevo, ale pravé R splývá s okolními písmeny.
R + KRK
Zjištění, že přehlednost zorného pole je pro vidění důležitá, není nijak překvapivé. Novinkou je ale poznání, že tento efekt do značné míry přebíjí vliv velikosti pozorovaných předmětů. Takže písmena mohou být klidně menší, ale důležité jsou mezery mezi nimi.
Foto Profimedia
