Od výzkumu elektronických mozků se dostal k lidskému. Během života ovládl množství vědeckých disciplín. Studoval matematiku, fyziku, neurovědu, filozofii i robotiku a počítačovou vědu.
Marvin Minsky nepovažoval lidskou inteligenci za velkou záhadu. Myslel si, že v mozku je obrovské množství specializovaných systémů. Každý se vyvinul k řešení nějakého konkrétního problému, jako je třeba zpracování jazyka, orientace v prostoru, a tak podobně. Dohromady pak tvoří inteligentní chování. Tvrdil, že lidská mysl se pravděpodobně nedá popsat pomocí souboru jednoduchých pravidel. "Máme co do činění s reálným světem místo matematického, který je definovaný pomocí axiomů," řekl americkému vědeckému novináři Johnu Horganovi.
Člověk a stroj se podle Minského v principu neliší. Pohrdal lidmi, kteří si mysleli, že stroj nikdy nemůže mít vědomí. Otázku vzniku vědomí považoval za triviální. "Vyřešil jsem to a nechápu, proč mě lidé neposlouchají," prohlásil. Schopnost sebeuvědomění pokládal za nepříliš dokonalý druh krátkodobé paměti. Jako jediného dalšího teoretika, který dokázal pochopit komplexnost lidské mysli, uznával Sigmunda Freuda. "Freud má nejlepší teorie hned po mně," řekl.
Minsky byl první, kdo postavil umělou neuronovou síť, která se sama učila. Bylo to už v roce 1951. V současnosti zažívají tyto neuronové sítě renesanci. Odborníci na umělou inteligenci mluví dokonce o soumraku éry programování. Inteligentní stroje budoucnosti by se mohly obejít bez lidí, kteří by jim zadávali instrukce ve strojovém kódu.
Marvin Minsky také vymyslel nový druh mikroskopu, jehož princip se dodnes široce používá. Jako dítě byl považován za budoucího hudebního génia. V dospělosti se hudbě věnoval málo. Improvizoval na piano a psal krátké skladby. Tvrdil však, že hudba tlumí myšlení. S manželkou Glorií, která byla pediatrička, měl tři děti. Zemřel 24. ledna na krvácení do mozku.
