Analytické myšlení oslabuje náboženskou víru. Na počkání

Věda a technika
29. 4. 2012 13:03
Náboženská víra čerpá svou sílu z intuice. Analytické myšlení jí naopak nesvědčí.
Náboženská víra čerpá svou sílu z intuice. Analytické myšlení jí naopak nesvědčí.

Baseballová pálka a míček stojí dohromady 110 korun. Pálka je o 100 korun dražší než míček. Kolik stojí míček? Pokud jste okamžitě odpověděli, že 10 korun, spolehli jste se na intuici, která pracuje rychle, ale často se mýlí. Pokud jste se zamysleli a dospěli ke správnému výsledku 5 korun, zapojili jste analytické myšlení. Psychologové podle toho dovedou odhadnout pravděpodobnost, s jakou věříte v boha.

Dvojice psychologů z kanadské University of British Columbia publikovala v aktuálním vydání časopisu Science výsledky série pokusů, jimiž se pokoušeli najít vztah mezi analytickým myšlením a náboženskou vírou.

Nejprve nechali skupinu dobrovolníků z řad vysokoškolských studentů řešit několik úloh, k nimž lze přistupovat dvojím způsobem. Většinu lidí okamžitě napadne odpověď, která vychází z intuice, ale u úloh podobného typu poskytuje chybný výsledek. (Což neznamená, že v jiných životních situacích není intuice užitečná.) Pokud se člověk nad úlohou kriticky zamyslí a nenechá se zmást intuitivním řešením, zpravidla se dobere správného výsledku.

Kromě úlohy zmíněné v úvodu studenti řešili ještě další dvě:

1. Pěti strojům trvá výroba pěti součástek pět minut. Jak dlouho bude stovce strojů trvat výroba sta součástek? (Intuitivní odpověď je 100, správné řešení však 5.)

2. Část hladiny jezera je pokryta listy leknínu. Každý den se zarostlá plocha zdvojnásobí. Pokud trvá 48 dní, než zaroste celé jezero, za jak dlouho by zarostla jeho polovina? (Intuitivně má člověk tendenci okamžitě odpovědět, že 24 dní, ale ve skutečnosti to bude trvat 47 dní.)

Psychologové potom nechali účastníky pokusu odpovědět na několik otázek, z nichž odhadli hloubku jejich náboženské víry. Ukázalo se, že studenti, kteří při řešení úloh více zapojovali analytické myšlení a dobrali se tedy častěji správné odpovědi, byli méně věřící než studenti, kteří se spoléhali především na intuici.

Slábnutí víry v přímém přenosu

Jak takový výsledek interpretovat? Znamená to, že analytické myšlení oslabuje náboženskou víru? Nebo nejde o vztah příčiny a následku a obojí má nějakou jinou vnější příčinu? Jinými slovy: znamená to, že A způsobuje B, nebo A souvisí s B jen díky tomu, že obojí závisí na společné příčině C?

Autoři výzkumu to testovali sérií čtyř dalších pokusů. Další skupiny dobrovolníků nechali vyplnit dotazník zjišťující intenzitu jejich náboženské víry, přičemž část z nich stimulovali k analytickému myšlení.

Pohled na Rodinova Myslitele u lidí dočasně zvyšuje schopnost analytického myšlení.Jedné skupině například ukázali slavnou Rodinovu sochu Myslitele, u níž nezávislým testem předem prokázali, že pohled na ni zlepšuje výsledky při řešení logických problémů. Myslitel je zkrátka tak výrazným symbolem přemýšlení, že pouhý pohled na něj nutí k hlubšímu soustředění na řešený problém. Kontrolní skupina viděla místo Myslitele starořeckou sochu atletického Diskobola.

V dalších třech pokusech psychologové dobrovolníky pokusu ovlivňovali jiným způsobem, například je před vyplněním dotazníku nechali hrát hru se slovy, přičemž kontrolní skupina pracovala s indiferentními slovy a "stimulovaná" skupina se setkávala se slovy jako "myslet", "analyzovat" nebo "rozum". V dalším pokusu dostala kontrolní skupina dotazník vytištěný normálním fontem, kdežto "stimulovaná" skupina se potýkala s fontem, který byl jen obtížně čitelný. Musela se proto na úkol mnohem více soustředit.

Ve všech případech pokusy ukázaly, že skupina donucená k analytickému myšlení vykázala statisticky významně slabší náboženskou víru než kontrolní skupina. Intenzita víry, vyjádřená na bodové škále od 0 do 100, například u skupiny pozorující Myslitele dosáhla 41,42 bodu, kdežto u skupiny pozorující Diskobola 61,55 bodu. Účastníci přitom byli do skupin rozděleni náhodně. O jejich víře psychologové předem nevěděli nic a dá se předpokládat, že se obě skupiny od sebe nijak výrazně nelišily.

Znamená to, že analytické myšlení dokázalo víru během krátké doby oslabit, byť zřejmě jen dočasně. Autoři výzkumu však zdůrazňují, že analytické myšlení je jen jeden z mnoha faktorů ovlivňujících vztah člověka k víře, takže z těchto pokusů nelze dělat dalekosáhlé závěr o "přemýšlivých ateistech" a " věřících ovcích".

Autor: - von -Foto: wikipaintings.org, -von-

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ