Vědci zkoumali změny zastoupení slov vyjadřujících emoce v anglicky psaných knihách během dvacátého století. Našli v něm stopy důležitých událostí, jako byla druhá světová válka. Zaznamenali i proměnu charakteru americké a britské literatury.
Google Ngram je jazykovědná databáze, provozovaná vlastníkem známého vyhledávače. Vznikla digitalizací zhruba 5,2 miliónu knih vydaných mezi roky 1500 a 2008. Měla by to být čtyři procenta všech knih, které kdy byly sepsány. Databáze se dá použít ke sledování výskytu různých výrazů. Můžete třeba zjistit, jak často se v daném období psalo slovo "láska," případně porovnat jeho výskyt s "nenávistí". Zatím obsahuje knihy jen v osmi jazycích a několik specializovanějších souborů, například americkou a britskou angličtinu nebo anglicky psanou fikci.
Další jazyky možná přibydou někdy časem. Čtveřice výzkumníků vedená Albertem Alcerbim z Bristolské univerzity prozkoumala pomocí Google Ngramu, jak se za posledních sto let měnil v angličtině výskyt slov vyjadřujících nálady. Výsledky zveřejnili v časopise PLoS One.
Vědci použili seznamy slov popisujících pocity jako hněv, hnus, strach, radost, smutek nebo překvapení, které se používají v jazykovědných studiích. Posledních pár let jsou podobné práce v módě. Souvisí to s větší dostupností dat. Ze sociálních sítí se jich dá získat víc, než stačí lingvisté a další výzkumníci zpracovat.
Strach na vzestupu
Alcerbi a jeho spolupracovníci zjistili tři hlavní skutečnosti. Podařilo se jim odlišit ve dvacátém století období, kdy se víc používala slova vyjadřující smutek nebo naopak štěstí. Velký nárůst druhé skupiny zaznamenali vědci ve dvacátých letech. Během třicátých začal přecházet v propad. Ve čtyřicátých letech, když světem zmítala druhá světová válka, klesl výskyt šťastných slov v literatuře na minimum. Slova vyjadřující smutek naopak dosáhla maxima. Další šťastná období byla padesátá a šedesátá léta a konec století.
První světová válka se v literatuře, aspoň co se týče zastoupení slov, kupodivu neprojevila. Celkový výskyt emotivních slov během minulého století klesal. Podle vědců za úbytkem nestojí větší produkce knih o technice nebo vědě. Stejný obrázek totiž získali, i když použili jen databázi, které obsahovala výlučně krásnou literaturu a literární kritiky. Nejvíc ze všech poklesl výskyt slov, která mají co do činění s hnusem. Strachu sice ubylo rovněž, zhruba od konce sedmdesátých let je však znovu na vzestupu.
Poslední zajímavý rozdíl našli jazykovědci mezi britskou a americkou angličtinou. Americká literatura byla od šedesátých let emotivnější než britská. Během první poloviny minulého století na tom byly obě slovesnosti zhruba stejně. Podíl emotivních slov v britské angličtině byl dokonce o trochu vyšší.
Co je realita?
O příčinách proměn literárního stylu se dá jen spekulovat. Výzkumníci si nemyslí, že by se slova vyjadřující pocity jen změnila. Seznamy, které v analýze použili, se používají i ke studiu současného obsahu sociálních sítí. Pracovali s nimi třeba autoři dva roky staré práce, podle nichž níž se podíl emočně zabarvených slov mění v souladu s vývojem cen akcií na burze.
Není jasné, jestli změna odráží skutečnou změnu lidského myšlení, chování nebo prožívání. Američané by se nemuseli stát emotivnějšími než Britové, ale naopak chladnějšími. Literatura by změnu jejich rozpoložení mohla kompenzovat, ne kopírovat. Těla modelek na přehlídkových molech také nejsou reprezentativní výběr z běžné lidské populace.
