Tekutý chléb
Archeologové našli v Číně pět tisíc let starý pivovar

Myslíte si, že lidé v době kamenné měli těžký život? Omyl. Mohli se cestou z "kanceláře" stavit na jedno stejně jako vy. Pivo je totiž staré jako civilizace sama, ne-li starší.

Potřeby k vaření piva objevili archeologové na nalezišti Mi-ťia-ja ve střední Číně. Sládkovské propriety jsou staré asi 4900 až 5400 let. Tým archeologů v čele s Ťia-ťing Wang ze Stanfordovy univerzity je našel ve dvou jámách. Jedna byla hluboká necelé čtyři metry, druhá asi dva a půl. Sládkovská výbava se skládala z amfor, džbánů s širokými hrdly a nálevek.  O tom, že keramika sloužila k vaření piva, svědčí zbytky škrobu a hlavně drobná zrnka oxidu křemičitého. Říká se jim fytolity. Tvoří se v listech, stoncích, a dalších částech těl rostlin.

Rostliny se podle nich dají identifikovat, i když z nich kromě fytolitů vůbec nic nezbylo. Fytolity na čínské keramice pocházely z ječmene a prosa. Kromě nich našli vědci ještě stopy dalších bylin, jako byla například slzovka, smldinec nebo lilie.

Přibližně třetina fytolitů byla poškozených. Archeologové v časopise PNAS tvrdí, že stejný typ poškození způsobuje výroba piva. Asi by to nebylo pivo, které byste podle chuti poznali, ale bylo to kvašené.

Druhý nejstarší

Naleziště patřilo kultuře Jang-šao. Byli to lidé, kteří obývali povodí Žluté řeky před asi sedmi až pěti tisíci lety. Stavěli si chatrče z proutí, nejčastěji kruhové, částečně zahloubené do země. Živili se převážně prosem. To by dávalo smysl. Wang a jeho spolupracovníci si totiž myslí, že se ječmen do Číny dostal jako složka alkoholických nápojů, nikoliv jako potravina. Ke kvašení se hodí daleko lépe než proso. K jídlu se v Číně začal používat až o zhruba dva tisíce let později.

I když je čínský pivovar hodně starý, asi není nejstarší na světě. Obyvatele neolitické Číny pravděpodobně ve vaření piva předešli zemědělci žijící na území dnešního Íránu, konkrétně z naleziště Godin Tepe v pohoří Zagros.

Podle stop na keramice vařili Íránci pivo už před 5100 až 5500 lety. Dnes je pivo ve své pravlasti kvůli islámu zakázáno. Vůbec nejstarší doklady přípravy alkoholických nápojů ovšem pocházejí zase z Číny. Obyvatelé neolitické vesnice Ťia-chu si je dopřávali před 8650 až 9000 lety. Jejich mok byl z vína, hlohu, medu a rýže.

Pivní bohyně

Pokud jde o pivo, tedy nápoj vyrobený kvašením z obilovin, je těžké přesně určit, kdy ho lidé začali připravovat. Obilniny totiž mohou kvasit i samy od sebe. Stačí, aby se do nich nějakým způsobem dostaly divoce žijící kvasinky. Kvašení znají i dnešní kultury, které dosud žijí jako lovci a sběrači. Pivo připravované v minulosti se od dnešního dost lišilo. Ze starověkých národů se jeho vařením a pitím nejvíc proslavili Sumerové. Jejich pivo ale byla spíš kaše, kterou pijáci srkali slámkami ze společného džbánu. Sumerové měli dokonce speciální bohyni piva. Jmenovala se Ninkasi.

V jedné básni na její oslavu se dochoval nejstarší známý recept na vaření piva. Je stará 3900 let. O pivu se zmiňuje také epos o Gilgamešovi, který vznikl asi před 4500 lety.

Pivo pili i Egypťané, včetně faraonů. Řecký dramatik Sofokles (497-405 př. n. l.) považoval za nejlepší dietu pro pravého Heléna chléb, maso, zeleninu a pivo. Ve středověku vařili pivo křesťanští mniši.