Tahat mnohatunové balvany není práce pro tintítka. Vyžaduje sílu. Stavitelé pravěkého monumentu museli pořádně jíst.
Asi tři kilometry od Stonehenge leží další archeologické naleziště. Říká se mu Durrington Walls. Jsou to pozůstatky pravěké osady. Stálo v ní okolo tisícovky domů. Byly obydlené jen patnáct až pětačtyřicet let. Mohlo to být někdy okolo roku 2500 před Kristem. Podle archeologů budovali obyvatelé vesnice nedaleký záhadný monument. Nepostavili ho celý. Stavba vznikala víc než tisíc let. Vystřídaly se na ní minimálně tři různé kultury. Obyvatelé naleziště asi vztyčovali třicetimetrové balvany. Při tom jednomu vyhládne.
Co jedli? Skupina archeologů v čele s Oliverem Craigem z Yorkské univerzity to prý ví. Svoje výzkumy jídelníčku stavitelů Stonehenge zveřejnili vědci v časopise Antiquity. Podle zbytků keramiky se lidé z osady živili masem a mlékem. Potravu rostlinného původu téměř vynechávali.
Jedli hlavně hovězí a vepřové. Maso vařili uvnitř domů nebo opékali venku. Venkovní opékání bylo asi spojené s oslavami. Snad se podobaly českému sousedskému grilování. Keramiky se stopami mléčných výrobků bylo málo.
Mléko, jogurty a sýr mohly proto být posvátné potraviny. Mohla je jíst jen úzká skupina vyvolených. Vědci donedávna považovali společnost stavitelů Stonehenge za otrokářskou. Grilovací slavnosti ale naznačují opak.
Podle výsledků analýz zvířecích kostí putoval skot a brav do vesnice z velkých vzdáleností zaživa. Nikoliv jako maso. Vesničané zabíjeli prasata dřív, než dorostla do největší možné váhy. Mohlo to být kvůli slavnostem. Měly pevný termín na přelomu podzimu a zimy.
"Obyvatelé a mnoho návštěvníků naleziště sdíleli představy, jak by se mělo připravovat, konzumovat a ukládat jídlo," řekl Oliver Craig. "Společně s důkazy o slavnostech to naznačuje, že v Durrington Walls bylo dobře organizované pracovní společenství."
