V brněnském pavilonu Anthropos je nová výstava věnovaná neandertálcům. Má mimo jiné vyvrátit některé mýty týkající se této formy pravěkého člověka. Neandertálci nebyli podle vědců myšlenkově omezení a byli schopní přežít v drsných podmínkách, jež v jejich době panovaly. Expozice poprvé ukazuje světový unikát výlitku mozkovny neandertálce ze slovenských Gánovců.
Neandertálci, kteří se řadí do druhu homo sapiens, žili před 300 tisíc až 30 tisíc lety, vědci tuto epochu nazývají středním paleolitem. Podle vedoucího ústavu Anthropos Petra Nerudy se v Evropě čas od času mísili s předchůdci dnešního člověka.
"Množí se doklady toho, že koexistovali, nemáme doklad násilného střetu. Buď se územně respektovali, nebo žili i v jedné tlupě," uvedl Neruda. Podle něj vědci zatím nenašli vysvětlení, proč neandertálci vyhynuli.
"Stále častěji zjišťujeme, že neustále docházelo k technologickému, ekonomickému i symbolickému vývoji těchto lidí, takže na konci středního paleolitu bylo jejich chování naprosto srovnatelné s nově příchozími anatomicky moderními lidmi," doplnil Neruda.
Neandertálci měli oproti předchůdcům dnešního člověka jednoduchou materiální kulturu, nezůstaly po nich tedy nálezy jako například ženské sošky venuše.
Součástí expozice je i výlitek mozkovny neandertálce ze slovenských Gánovců, který má ve sbírkách Národní muzeum. Je starý 105 tisíc let. Výlitek přepravila do Brna ozbrojená eskorta, veřejnosti tento světový unikát odborníci představují vůbec poprvé. Pro pojišťovnu byla stanovena hodnota třicet milionů korun, hodnota výlitku je ale nevyčíslitelná.
Podle odborníků jde o výlitek mozkovny ženy, která patrně spadla do minerálního vřídla. Zkamenělina se našla v roce 1926 při těžbě travertinu. Odborníci si nejprve mysleli, že jde o zkamenělý mozek lesního slona či mamuta. Na tom, že šlo o neandertálce, se shodli až po dlouhých diskusích. Exponát budou vědci ještě zkoumat a po rekonstrukci Národního muzea bude vystaven trvale.
"Výlitek mozkovny je světově unikátní, naše muzeum nikdy tento výlitek nezapůjčilo a nikdy nevystavovalo," řekl v Brně generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Jedním z důvodů zápůjčky jsou podle něj oslavy dvou set let Moravského zemského muzea, které zase v minulosti zapůjčilo do Prahy Věstonickou venuši. Součástí výstavy je i socha neandertálce podle nálezu celé lebky ve francouzském La Chapelle.
Výstava v Anthroposu zachycuje život neandertálců v několika zastaveních. Lidé se seznámí s tím, jak vypadali, jaké znali technologie, jak bydleli nebo jak a co lovili. Posledním tématem je jejich symbolické a estetické cítění, což jsou podle odborníků aspekty chování, které byly neandertálcům dlouho upírány.
