Má řídit řeč
Brocova oblast v mozku se vypíná, když mluvíme

Region v mozku, o němž si vědci mysleli, že má na starosti kontrolu tvorby slov a vět, se vypíná, pokud mluvíme nahlas. Vypadá to, že jeho úloha bude složitější, než se zdálo.

Brocova oblast se jmenuje podle francouzského lékaře Paula Brocy, který měl ve druhé polovině devatenáctého století dva pacienty téměř neschopné mluvit. Jeden uměl říct jen slovo "tan". Druhý zvládal pouhých pět výrazů: "ano", "ne", "tři", "vždy" a "Lelo", což byla zkomolenina jeho jména. Ačkoli sami nemohli mluvit, rozuměli všemu, co jim bylo řečeno. Když zemřeli, prozkoumal Broca jejich mozky a našel poškození na stejném místě, jež od těch časů nese jeho jméno. Postupně ho zkoumalo mnoho dalších výzkumníků.

Všichni se vesměs shodli, že souvisí s produkcí řeči. Nová práce, která vyšla v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences a jejímž prvním autorem je Adeen Flinker z univerzity v Berkeley, ale tento jednoduchý závěr komplikuje.

Vědci sledovali činnost mozku sedmi pacientů stižených epilepsií, kteří opakovali slova, jež slyšeli, nebo četli slova, která viděli napsaná. Vypadá to, že se Brocova oblast zapíná, když plánujeme, co řekneme. Během samotné řeči je však neaktivní. "Brocova oblast se při vlastním přednesu řeči vypíná," prohlásil Flinker. "Může ale zůstat aktivní během konverzace jako součást plánování budoucích slov a celých vět."

Kromě Brocovy oblasti existuje i druhá lokalita v mozku s podobnou funkcí. Je rovněž pojmenovaná podle jednoho ze starých anatomů a lékařů, Němce Carla Wernického. Její poškození má opačné účinky než poškození Brocovy oblasti. Pacienti, kteří mají Wernického oblast poničenou, ať po mrtvici, nebo po úrazu, jsou schopni mluvit. Jejich řeč ovšem nedává smysl. Nerozumí nebo jen málo rozumí tomu, co jim říkáte.