Vědci dosud považovali původní obyvatele Severní a Jižní Ameriky za potomky kolonizátorů, kteří přišli před patnácti tisíci lety přes pevninský most na místě dnešní Beringovy úžiny. Nový genetický výzkum ale toto pojetí zpochybnil.
Předky dnešních jihoamerických kmenů Suruí, Karitiana a Xavante je třeba hledat jinde než na Sibiři, odkud pochází ostatní Indiáni. Přišli z Austrálie, případně Nového Zélandu, Nové Guineje, nebo okolních malých ostrovů. V časopise Nature to tvrdí skupina vědců v čele s Pontusem Skoglundem z Harvardovy univerzity. Badatelé zkoumali DNA jednadvaceti indiánských populací ze Střední a Jižní Ameriky. Porovnávali je s genomy dvou stovek lidských skupin z celého světa. Když jim jako nejbližší příbuzní trojice jihoamerických kmenů vyšli Australští domorodci, nechtěli zprvu výsledku věřit.
Asijský původ obyvatel předkolumbovské Ameriky totiž prověřilo už velké množství navzájem nezávislých výzkumů. "Strávili jsme opravdu dlouhou dobu snahou se toho výsledku zbavit," prohlásil jeden z vědců David Reich. "Byl ale jen zřetelnější."
Vědci nazvali australské předky jihoamerických indiánů "populace Y." Je to odkaz na slovo "Ypykuéra," které znamená v řeči kmene Surií právě "předkové." Žádní další potomci populace Y už na světě pravděpodobně nežijí.
Antropologům by se teď hodilo najít kosti nějakého jejího příslušníka. Chystají se proto získat a přečíst DNA z nejstarších koster jihoamerických indiánů, které vypadají, jako by měly australské rysy. Kdyby nějaké takové tělesné pozůstatky povedlo objevit, mohli by vědci stanovit i podíl populace Y na genetické výbavě původních obyvatel Jižní Ameriky.
Pokud by záhadná populace Y pocházela jen z Austrálie, byl by asi nízký - okolo dvou procent. Kdyby se ještě před osídlením Jižní Ameriky smísila s nějakou jinou lidskou skupinou,byla by situace jiná. Australskou DNA by takové setkání rozředilo. Z populace Y by pak podle odhadů genetiků teoreticky mohlo pocházet až 85 procent dnešních amazonských domorodců.
