Podléhá ještě člověk přírodnímu výběru coby hnacímu motoru evoluce, nebo jsme se z jeho vlivu díky technologickému pokroku vymanili a biologický vývoj našeho druhu skončil? Nová studie dokládá, že evoluční příběh druhu Homo sapiens ještě zdaleka není u konce.
Někteří odborníci se domnívají, že přírodní výběr už na lidstvo nemá příliš velký vliv. Lékařská péče a výdobytky technické civilizace podle nich způsobily, že se prakticky každý člověk dožije reprodukčního věku, zatímco dříve se to podařilo jen nejschopnější a nejodolnější menšině. Pokud své geny do další generace předá skoro každý, rozdíl mezi evolučními vítězi a poraženými se stírá. "Přírodní výběr už nemá k dispozici smrt coby užitečný nástroj," tvrdí například genetik Steve Jones z londýnské University College, který svůj názor opírá i o řadu dalších argumentů.
Kritici namítají, že se pouze mění selekční tlaky, takže dnes jsou v evoluci úspěšnější jedinci s jiným genetickým profilem než v pravěku, ale evoluce jako taková stále probíhá. Za pravdu jim dává bezpočet výzkumů dokumentujících konkrétní příklady toho, jak se člověk geneticky přizpůsobuje měnícímu se prostředí (viz TÝDEN 17/2012).
Svědectví církevních záznamů
Další argument na podporu pokračující evoluce Homo sapiens nyní nabídl tým finských, britských a německých vědců v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Autoři prozkoumali církevní záznamy o téměř 6000 obyvatelích Finska narozených v letech 1760 až 1849. Informace o společenském postavení, majetku, porodech, svatbách a úmrtích jim umožnily zjistit, jak se tehdejší Finové mezi sebou lišili v těch aspektech života, které jsou pro přírodní výběr důležité: ve schopnosti dožít se dospělosti, najít si partnera a zanechat po sobě co nejvíce potomků.
Manželské páry měly v průměru 4,54 dítěte, přičemž rozpětí se pohybovalo od 0 do 17. Ale pouze 54 % chlapců a 57 % dívek se dožilo dospělosti. Vědci z takto získaných údajů spočítali intenzitu přírodního výběru a dospěli k závěru, že byl stejně silný jako u jiných biologických druhů. Zemědělská revoluce tedy rychlost lidské evoluce nijak zásadně neovlivnila.
Je nicméně otázka, jakou moc má přírodní výběr ve vyspělých zemích v posledních desetiletích, kdy se dramaticky zlepšila úroveň lékařské péče a dětská úmrtnost poklesla natolik, že se dospělosti dožijí téměř všichni. Metody léčby neplodnosti navíc umožňují předat své geny další generaci i lidem, kteří by v minulosti museli "z evolučního kola ven".
Zaznamenat změny "v přímém přenosu" je obtížné, protože nejsme octomilky, které protočí několik generací za rok, a nové podmínky panují příliš krátce na to, abychom mohli dělat velké závěry. Většina genetiků se nicméně domnívá, že ani dnes nelze vliv přírodního výběru podceňovat.
