Pět let od katastrofy
Fukušimská havárie škodí nejvíc psychice lidí, říká vědec

Jaderná katastrofa v japonské Fukušimě, od níž uplynulo pět let, má největší dopad stále na psychiku a život tamních obyvatel. Dají se s ní spojit sebevraždy i neustálé obavy z radiace, řekl na semináři Akademie věd ČR jaderný fyzik Vladimír Wagner.

Jaderná havárie byla označena nejvyšším, sedmým stupněm škály INES a zapsala se po bok nejvážnější jaderné katastrofy v dějinách v ukrajinském Černobylu v roce 1986. Podle vědců se ale obě události těžko srovnávají.

Černobylská havárie byla jediná, která přímo zabíjela, uvedla jaderná fyzička Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Katastrofa podle ní ukázala nejhorší možný scénář, v němž roli hrály i nízká bezpečnost, utajování informací a tehdejší politické souvislosti. V případě Japonska šlo o přírodní katastrofu a lidé byli evakuováni před hlavním únikem radioaktivity.

"To, že lidé museli odejít, přišli o výsledky své práce a někteří z nich už pět let žijí v přechodných obydlích, se pochopitelně stále silně odráží v jejich kondici a psychickém stavu," upozornil Wagner. Z oblasti bylo evakuováno přes 300 tisíc lidí, první se mohli vrátit domů na jaře 2014.

Více než ozáření byl problém s únikem radioaktivní vody do oceánu a radioaktivních částí do ovzduší. Japonské úřady uvedly, že se do atmosféry dostalo 15 tisíc terabecquerelů radioaktivního cesia 137, což byla zhruba šestina toho, co uniklo z Černobylu. Pro třetí největší ekonomiku světa po USA a Číně ale šlo o nejhorší krizi od druhé světové války.
Podle Wagnera dávky radiace, které na obyvatelstvo dopadly, jsou malé. "Do jisté míry jde trochu o iracionální postoj společnosti vůči radiaci, která si neuvědomuje, že radioaktivita je přirozenou součástí prostředí, jen je otázka, jaké je velikosti a jaké má prvky," dodal Wagner.

Sledování štítné žlázy kvůli nebezpečí rakoviny, doposud nejrozsáhlejší na světě, se podle něj účastní kolem 380 tisíc Japonců. Zatím ale zjišťuje situaci v běžné populaci, protože inkubační doba vzniku rakoviny štítné žlázy je podle Wagnera zhruba čtyřletá.
Neštěstí ve Fukušimě načas otřáslo také jaderným průmyslem a některé země, například Německo, Švýcarsko a Belgie se rozhodly postupně jadernou energetiku úplně nebo částečně opustit. Drábová dodala, že jaderná energetika není nebezpečná, ale neodpouští bezstarostnost.

Japonsko za tisíce obětí katastrofy způsobené devítistupňovým zemětřesením a přívalovou vlnou cunami drželo minutu ticha. Tragédii zesílila právě havárie jaderné elektrárny Fukušima Daiiči.