Kostra z časů Alexandra Velikého nalezená v Jižní Africe je blízce příbuzná pramáti lidstva. Její majitel byl mořský rybář.
Mitochondrie jsou miniaturní strojky uvnitř buňky, které vyrábí adenosintrfosfát, což je hlavní zdroj chemické chemické energie v buňce. Kdysi dávno byly samostatnými bakteriemi, takže mají svou vlastní DNA. Lidské mitochondrie se dědí jen v mateřské linii. Všechny pocházejí z vajíčka, žádná ze spermie. To vedlo vědce už před časem k formulování teorie mitochondriální Evy. Kdysi dávno žila na Zemi žena, která se stala pramáti všech dalších lidských generací. Nemusela být první lidskou ženou. Její vrstevnice jen neměly žádné dcery. Od jejích časů se lidstvo rozrůznilo.
Vznikla spousta etnik, která si vyvinula své genetické odlišnosti. Mitochondriální Eva mohla žít někdy mezi dvěma sty a sto tisícem let před dneškem. Z porovnání různých lidských populací se ovšem dá odvodit, jak vypadala její DNA. Před čtyřmi lety objevili archeologové poblíž zátoky Svaté Heleny v jižní Africe kostru rybáře, jenž zemřel okolo roku 315 před naším letopočtem. Jeho DNA se genům pramáti velmi podobala, ačkoliv byl o mnoho tisíc let mladší.
Mitochondriální genom rybáře prostudovala skupina vědců v čele s Vanessou Hayesovou z Garvanova institutu v australském Sydney. Podrobnosti svého výzkumu zveřejnili výzkumníci v časopise Genome Biology and Evolution. Příbuzní muže museli být podle jejich názoru mezi prvními lidmi, kteří se z genetického hlediska oddělili od linie mitochondriální pramáti. Až dosud za ně byli považováni Khoikhoiové a Sanové (křováci), žijící v jihozápadní Africe.
Rybář zemřel v padesáti letech a byl vysoký jen 150 centimetrů. Jeho povolání odvodili badatelé z neobvykle narostlých kostí vnějšího zvukovodu. Podobné se dají najít v uších dnešních surfařů. Muž byl navíc pohřben se spoustou mušlí. Je to zvláštní, poněvadž mnoho dnešních afrických lovců a sběračů své mrtvé nepohřbívá.
