Mnoho lidských nemocí je dědičných. Lidé, kteří je mají, jsou proti ostatním znevýhodněni. Proč nezmizí z genofondu působením přírodního výběru? Geny, které nemoci způsobují, musejí zároveň poskytovat i nějakou výhodu.
S autismem nebo některou z příbuzných poruch se narodí přibližně šest dětí z tisíce. Většinou mají vážný problém s komunikací s ostatními lidmi, který jim ztěžuje život. Může je téměř vyřadit z běžné společnosti a způsobit, že potřebují doživotní asistenci. Přibližně sedmdesát procent postižených je zároveň i mentálně opožděných. Část z nich má ale rozvinutou neverbální inteligenci. Někteří dokonce převyšují obyčejné lidi. Skupina vědců v čele s Toni-Kim Clarkem z Edinburské univerzity se proto rozhodli vyjasnit vztah poruch autistického spektra k inteligenci.
Genetikové už mají představu, které konkrétní úseky DNA s autismem souvisejí. Clarke a jeho spolupracovníci otestovali inteligenci deseti tisíc Skotů. Zároveň je pořádali o vzorek DNA. Lidé, kteří sice netrpěli některou z forem autismu, ale nesli geny, které by ho mohly spouštět, měli v inteligenčních testech o chlup lepší výsledky než zbytek vzorku. Podobný obraz získali vědci i ze studie britských dvojčat.
Všechny podrobnosti zveřejnili v časopise Molecular Psychiatry. "Naše nálezy ukazují, že genetické varianty, které zvyšují riziko autismu, jsou spojeny s lepšími kognitivními schopnostmi u neautistických jedinců," komentoval práci Clarke.
Podobný obraz získali vědci v minulosti i u dalších psychických obtíží. Například příbuzní lidí postižených schizofrenií jsou často úspěšní jako spisovatelé, hudebníci, výtvarníci nebo vědci. Lidé se sklony k alkoholismu bývají zase dobří politici. Občas se ale stane, že se výhodné geny špatně sejdou a svého nositele samy vyřadí.
