Herpes virus putuje s lidmi už od počátků našeho druhu. Vědci zjistili, že jeho rodokmen si sedne s naším vlastním. Až na jednu výjimku.
Herpes simplex virus 1 (HSV-1) nejčastěji způsobuje puchýřky na kůži, boláky v ústech případně záněty rohovky. Někdy ale stojí i za vážnějšími neduhy, třeba záněty mozku. Jak se onemocnění vyvine, ovlivňuje, kromě odolnosti a imunitní odpovědi konkrétní nakaženého člověka, i varianta HSV-1. Těch je na světě hodně. Trojice vědců z Wisconsinské univerzity Aaron Kolb, Cécile Ané a Curtis Brandt sestavila jejich dosud nejpodrobnější rodokmen. Podle výsledků zveřejněných v časopise PLOS ONE to, že PSV-1 sledoval naši vlastní evoluční historii.
Nejvíc genetické rozmanitosti mezi lidmi najdete v Africe, odkud všichni pocházíme. Před přibližně sto dvaceti pěti tisíci lety malá skupinka lidí svůj domovský kontinent opustila. Jejich potomci se pak rozšířili do zbytku světa a stali se předky všech ostatních lidských etnik. Virus HSV-1 se svezl s nimi.
Dokáže zůstat schovaný v lidských buňkách a šíří se blízkým kontaktem, líbáním nebo slinami. Z pohledu sestavování rodokmenů funguje jako nezávislý záznamník, jehož pomocí se dají potvrdit nebo vyvrátit podrobnosti o lidském šíření po tváři Země.
Rodinná historie
Podle vědců se rodinný strom HSV-1 se téměř dokonale shoduje s lidským odvozeným jinými způsoby. Tým z Wisconsinské univerzity přečetl celé genomy dvaatřiceti variant viru z různých částí světa. Nebylo to těžké. Veškerá DNA viru má jen 152 tisíc genetických písmen. Z výsledku čtení pak sestavili v počítači evoluční strom. Jednotlivé verze viru si byly vzájemně příbuznější podle toho, odkud pocházely. Čínská varianta viru si byla nejpodobnější s verzí z Jižní Koreje. Severoamerické formy viru se zase podobaly evropským, poněvadž většina dnešních Američanů přišla z Evropy.
Jedinou výjimku tvořil kmen označený zkratkou KOS. Vzorek pocházel z hlavního města amerického státu Texas, Houstonu. V počítačovém rodokmenu ale vyšel jako příslušník asijské rodiny HPV-1. Virus by tedy mohl pocházet buď od nějakého Američana asijského původu, nebo od některého z původních obyvatel severoamerického kontinentu. Podle vědců je pravděpodobnější druhá verze. Kmen KOS pochází od amerických indiánů.
Sibiřská spojka
Indiáni osídlili severoamerický kontinent před zhruba šestnácti a půl tisíci lety. Přešli na něj suchým mokasínem ze Sibiře přes Beringovu úžinu, která byla během poslední doby ledové souší. DNA se mění náhodně. Když máte dva geny, které byly kdysi dávno jedním, a znáte přibližné tempo změn, můžete odhadnout, jak je to dlouho, co se od sebe oddělily. Kolb, Ané a Brandt porovnali kmen KOS s čínským kmenem viru HSV-1 jménem CR38. Vyšlo jim, že se vzájemně oddělili před 15 760 lety. Odhad nevyniká přesností.
Chybové rozmezí odhadují vědci na 5 300 let. Přesto se zdá pravděpodobnější, že se kmen KOS dostal do Houstonu přes Beringovu úžinu během poslední doby ledové než nedávno letadlem nebo lodí.
Možná ještě zajímavější je stejný druh výpočtu, kterým vědci porovnali HSV-1 s příbuzným rovněž lidským virem HSV-2. Navzájem se oddělily před 2,18 milióny let. To zhruba doba, v níž se náš rok Homo oddělil od našich vzdálených vymřelých příbuzných australopitéků.
