Historie horké čokolády sahá pravděpodobně mnohem dál, než archeologové předpokládali. Naši předci si lahodný nápoj údajně dopřávali už tři tisíce let před našim letopočtem v oblasti Amazonie. Potvrzují to ostatně nalezené keramické nádoby se zbytky kakaových bobů ve struktuře artefaktu. Původně se vědci domnívali, že kakao jako první posbírali předchůdci Mexičanů dva tisíce let př. n. l. Informaci uvedl server dailymail.co.uk.
Nové archeologické objevy potvrzují, že k úplně první sklizni kakaových bobů došlo v horní části Amazonie a v podhůří And kolem roku 3400 př. n. l. Vedle důkazů o sběru kakaa se na místě nacházely také keramické nádoby, ze kterých podle archeologů konzumovali tehdejší obyvatelé nápoj podobný dnešní horké čokoládě. Údajně se na dně nádobí nacházela škrobová zrna specifická pro kakaový strom. Odtud se údajně rozšířila horká čokoláda až do Střední Ameriky a její popularita trvá až dodnes.
Teorii potvrzuje i skutečnost, že největší počet druhů stromu kakaovníku se dodnes vyskytuje v rovníkové Jižní Americe. "Tato nová studie odhaluje, že lidé v horní části povodí Amazonky až do úpatí And sklízeli kakaové boby, které se zdají být velmi podobné těm, které se později vyskytovaly v Mexiku. Tam je ale obyvatelé začali konzumovat až o 1500 let později," vysvětluje profesor Michael Blake z katedry antropologie.
Kakao jako měna
Právě Theobroma cacao neboli kakaovník pravý byl kulturně a historicky významnou plodinou v kultuře tehdejších obyvatel Kolumbie, předků dnešních Kolumbijců. Kakaové boby využívali jak pro výrobu tradičního nápoje během svátků a rituálů, tak v obchodě jako měnu. Nalezené keramické artefakty staré mayské civilizace v oblasti dnešního Ekvádoru navíc naznačují, že šlo o vysoce ceněnou plodinu. Rostlinu domestikovali v období 1500 př. n. l. a některé z artefaktů mohou představovat důkaz, že obchod se zbožím, včetně kulturně významných rostlin, zahájil cest kakaových bobů na sever.
"Původ rostliny je ve vlhkém tropickém podnebí velmi obtížné určit. Nám posloužila škrobová zrna a chemické biomarkery. Měli bychom i do budoucna pátrat po historii našich plodin, díky tomu lépe pochopíme složité dějiny lidstva," uzavírá odborná asistentka Sonia Zarrillová z univerzity v Calgary.
