Jihoamerické mumifikátory inspirovala skutečná země mrtvých

Věda a technika
14. 8. 2012 12:40
Mumie z pouště Atacama jsou zřejmě inspirovány přirozenou mumifikací v extrémně suchém klimatu.
Mumie z pouště Atacama jsou zřejmě inspirovány přirozenou mumifikací v extrémně suchém klimatu.

Lovci a sběrači z kultury Chinchorro na pomezí Chile a Peru mumifikovali své mrtvé dva tisíce let před Egypťany. Co je k tomu vedlo? Zřejmě každodenní kontakt s přirozeně mumifikovanými mrtvolami v poušti Atacama a následná klimatická změna, která odstartovala výraznou proměnu společnosti.

Lidé Chinchorro zvládli umění mumifikace už před sedmi tisíci lety. Mrtvolu nejprve stáhli z kůže, kterou usušili. Odstranili vnitřnosti, kostru vyztužili klacíky a tělní dutiny vyplnili jílem a sušenými bylinami. Pak vrátili kůži na své místo a obličej překryli maskou z jílu, v níž často vymodelovali otevřená ústa. Ta ostatně později inspirovala Edvarda Muncha k slavnému obrazu Výkřik. Jenomže proč si vlastně lidé z pouště osvojili mumifikaci coby extrémně náročnou součást pohřebních rituálů?

Ekolog Pablo Marquet z Pontificia Universidad Católica de Chile v Stantiagu s kolegy z Chile a Francie nabízí v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences vysvětlení, které v sobě kombinuje klimatologii s kulturní antropologií.

Poušť Atacama, v níž lidé kultury Chinchorro žili, je extrémně suchá, na mnoha místech nezaprší celá desetiletí. Místní klima proto umožňovalo přirozenou mumifikaci. A když větrná eroze odvála písek z mělkých hrobů, vysušené mrtvoly "zdobily" pouštní krajinu, aniž by podléhaly rozkladu. Lidé oblast osídlili před deseti tisíci lety a vědci spočítali, že lidé procházející před sedmi tisíci lety krajinou se za svůj život setkali s tisícovkami mumií. Tento každodenní kontakt se smrtí vedl ke vzniku kultu mrtvých.

Marquet s kolegy studovali vzorky ledu odebraného z andských ledovců a z jejich složení odhadli vývoj tamního klimatu. Vše nasvědčuje tomu, že asi před sedmi tisíci lety se klima začalo proměňovat. Přibylo srážek a pouštní krajinu osvěžily řeky stékající z hor. Změna mořských proudů navíc vynesla k hladině oceánu vodu bohatou na živiny, což místním lidem poskytlo bohatý zdroj potravy. Následoval populační růst spojený s technologickým pokrokem a rozvojem kultury. Nové podmínky umožnily i zdokonalení mumifikačních technik, na něž by předchozí generace žijící v nanejvýš stočlenných skupinkách nemohly ani pomyslet.

Autor: - von -Foto: Bernardo Arriaza/Marquet et al./PNAS

Další čtení

ilustrační obrázek

Vědci v Rwandě stopují ohrožené druhy podle genetických stop v půdě a vodě

Věda a technika
26. 5. 2026
Otevření laboratoře tomografie s atomární sondou, první laboratoře tohoto druhu v zemích střední a východní Evropy.

Česko má první laboratoř s atomární sondou, umožní pohled do podstaty hmoty

Věda a technika
25. 5. 2026
Dosud největší a nejvýkonnější raketa typu Starship právě startuje.

Největší raketa světa znovu vzlétla. Má jednou dopravit lidi na Mars

Věda a technika
23. 5. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ