Rodinné počty
Kdo je sobečtější? Matky, nebo otcové?

Z evoluční teorie vyplývá, že by se ženy měly starat o děti víc než muži. Jenže myšlení evolučních biologů a psychologů je zjednodušující. Strom života je vždycky zelenější.

Rodina je nesourodý svazek, jehož členové mají odlišné zájmy. Konflikt mezi matkami a otci je obzvlášť silný, poněvadž je na rozdíl od vztahů rodičů s dětmi nepojí genetické příbuzenství. Ženy se snaží přinutit muže, aby vložili co nejvíc zdrojů, ať už jsou myšleny peníze, jídlo, nebo čas, do jejich dětí. Muži si je zase snaží nechat pro sebe, aby je mohli využít k získání dalších partnerek. Až donedávna navíc muži nemohli vědět, jestli jsou děti, které jim žena porodila, opravdu jejich. Proto by na dětech měli mít menší zájem. Teorie se týká všech živočichů.

U většiny z nich také funguje. Čím větší má ale zvíře mozek, tím složitější mívá i společenský život a tím hůře se dá jeho chování předvídat. My, lidé, máme v porovnání s hmotností největší mozek ze všech v současnosti žijících zvířat. Jednoduché teorie, které platí třeba pro členovce, se na něj proto dají těžko naroubovat. Potvrdil to nový výzkum skupiny ekonomů vedené Janou Vyrastekovou z Nijmegenské univerzity v Nizozemsku zveřejněný v časopise PLoS ONE.

Boty pro děti

Vědci se vypravili do zemědělských oblastí Tanzanie jménem Mwanza a Kagera. Pokusu se účastnilo celkem 188 rodičů, z toho devadesát pět otců a devadesát tři matek. Dobrovolníci napřed pomohli vědcům s jiným experimentem, jenž s altruismem vůči dětem nesouvisel. Pak jim ekonomové dali na výběr mezi třemi odměnami za pomoc. Mohli si vzít půl kila cukru, určitou částku peněz nebo boty pro děti.

Pokud si vybrali poslední vyjmenovanou možnost, mělo to podle vědců znamenat, že upřednostnili zájem dětí před vlastním. Boty byly schválně malé, pro dospělého nepoužitelné.

Děti v oblasti musejí překonávat velké vzdálenosti pěšky, ať už do školy, nebo pro vodu. Boty si ale může dovolit jen málo rodin, proto chodí většinou bosé. Když už nějaké boty mají, bývají obnošené.

Vypočítavé matky

S volbou mezi vlastním dobrem a dobrem dětí oslovovali vědci buďto oba, nebo jen jednoho rodiče. Pokud oslovili oba rodiče, věděli muž i žena, že stejné rozhodování podstoupí i jejich partner. Nevěděli ale, jakou variantu zvolí. Když byli rodiče na volbu sami, vybíralo si boty 71 procent matek a jen 42 procent otců. Pokud však volili muži i ženy současně, chtělo boty jen 56 procent matek a 51 procent otců. Tento rozdíl není dost velký na to, aby se dal odlišit od náhodného kolísání. Ze statistického pohledu je to stejně.

Snížení rozdílu vyplývalo z poklesu altruistických sklonů matek, nikoliv z jejich zvýšení ze strany otců. Proč změnily ženy priority?

Je možné, že očekávaly péči o rodinu od mužů. Nebo si naopak myslely, že muž zájmy rodiny před vlastními neupřednostní, a nechtěly dopadnout hůř než on.

Volba cukru nebo peněz ale nemusí být úplně sobecká. Sami vědci přiznávají, že boty měly menší hodnotu než peníze. Kdo si vzal peníze, mohl za ně boty pro děti někdy příště koupit, a ještě by mu zbylo. I cukr mohli rodiče využít pro dobro rodiny, místo aby ho spotřebovali sami.