Archeologie
Kostry a DNA vyprávějí o Římě jiný příběh než záznamy
24.11.2011 15:07 Původní zpráva
Většinu informací o starém Římě máme z děl tehdejších historiků a básníků, z nápisů na náhrobcích a z archeologických nálezů z hrobů a domů vládnoucí elity. Ale o otrocích, imigrantech a dalších neprivilegovaných vrstvách společnosti nevíme téměř nic, přestože k nim patřilo 99 procent obyvatel. Tuto mezeru v našich znalostech chtějí vědci zaplnit poněkud netradičním způsobem.
Archeologové stále častěji spolupracují s biology a chemiky. Běžně využívají metody, které před několika málo lety buď neexistovaly, nebo byly tak drahé, že jejich rozsáhlejší použití nepřipadalo v úvahu. Pro nový přístup ke zkoumání minulosti se občas používá termín "molekulární archeologie".
Právě molekulární metody mají vnést světlo i do dějin starého Říma. Pokouší se o to Kristina Killgroveová, archeoložka z Vanderbiltovy univerzity v americkém Nashvillu, která zkoumá kostry příslušníků neprivilegovaných vrstev římské společnosti.
Leccos prozradí i poměrně jednoduchá izotopová analýza. Různé druhy potravin se odlišují poměrem izotopů některých prvků a tyto rozdíly se odrážejí i ve složení kostí a zubů lidí, kteří se touto potravou živili. Izotopy dusíku a uhlíku například pomáhají určit, zda zkoumaný jedinec jedl spíše pšenici, ryby nebo maso domácích zvířat. Izotopy kyslíku a stroncia pro změnu odhalí, zda se člověk narodil v oblasti, v níž byla jeho kostra nalezena, případně zhruba v kolika letech do Říma přišel.
Složte se na římskou DNA
Detailnější informace o původu dávných obyvatel Říma ukrývá DNA, kterou lze z kostí izolovat. Killgroveová počátkem listopadu spustila veřejnou sbírku s cílem získat prostředky na přečtení DNA z dvaceti římských koster. K tomu potřebovala vybrat šest tisíc dolarů.
Poté, co na projekt upozornil popularizátor vědy Ed Yong na internetových stránkách televize CNN, se s příspěvky roztrhl pytel. Během pouhých deseti dnů měla Killgroveová požadovanou sumu po kupě. Sbírka bude pokračovat až do poloviny prosince, zatím se sešlo téměř deset tisíc dolarů. To umožní prozkoumat více koster, než Killgroveová s kolegy původně zamýšleli.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.