Benátský lékař ze sedmnáctého století vymyslel plán, jak nakazit vojska tureckých nepřátel morem. Chtěl osvobodit Benátskou provincii na Krétě. K uskutečnění záměru nakonec nedošlo.
Úmyslně nakazit bližního morem je strašlivý zločin. V případě proradných Turků, zrádných nepřátel ve víře, však nejsou morální pochybnosti na místě. Takové byly myšlenky velitele dalmatských provincií Benátské republiky Lunarda Foscola. Prosazoval záměr kontaminovat morovou nákazou fezy (tradiční turecké pokrývky hlavy) a naložit je do vozů. Vozy chtěl nechat dobýt nepřítelem. Turci by si fezy rozebrali a sémě smrti by bylo zaseto.
Plán pochází z roku 1649. Benátky tehdy vedly válku s osmanskou říší. Její součástí bylo i obléhání města Candia na Krétě. Dnes se mu říká Heraklion a patří Řecku. V sedmnáctém století podléhalo bohatým a mocným Benátkám. Bylo klíčem ke Středozemnímu moři.
Válka měla i jiné pohnutky než ekonomické a strategické. Benátští křesťané nenáviděli muslimské Turky. Turci zase nenáviděli křesťany. Osmanská říše se snažila o expanzi do všech světových stran.
* Měl by plán na rozesetí smrtící nákazy v řadách nepřítele šanci na úspěch?
* Proč k ho nakonec Benátčané nerealizovali?
* V kterých dalších válkách sloužil mor jako zbraň?
* Co ho podle renesančních lékařů způsobovalo?
Odpovědi na tyto i další otázky najdete v novém čísle časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 14. prosince 2015.
