Sestra je horší
Lidem víc vadí, když je partner podvede s příbuzným

Američtí psychologové se ptali studentů, většinou žen, jak moc by je stresovala nevěra partnera. Evoluční teorie předpovídá, že by měla být méně stresující, pokud by byla s pokrevním příbuzným. To se však nepotvrdilo.

Psychologové Bogdan Kostic a Carly Yadonová zveřejnili výsledky svého výzkumu v časopise Evolutionary Psychology. Evoluční psychologie je obor, který nahlíží na vlastnosti lidské mysli v kontextu přírodního výběru. Je ovlivněná biologií. Poněvadž psychologie vznikala z části i z humanitních věd a ledaskdo ji dokonce za humanitní obor považuje, najde se spousta psychologů, kteří evoluční přístup neuznávají. Nový výzkum by jim mohl dát zčásti za pravdu. Nebo taky ne. Opírá se o dva dotazníkové průzkumy mezi studenty Missourské státní univerzity. Ta sídlí ve městě Springfieldu.

Dotazníky vyplňovalo celkem 162 lidí, z čehož byla většina, 131 (81 procent), žen. Téma dotazníků bylo stejné. V prvním jim ale psychologové pokládali otázky typu "Jak moc by vás stresovalo, kdyby měl váš partner sex s vaší sestrou?". Respondenti odpovídali na stupnici od minus pěti do pěti. Ve druhém měli jen na výběr mezi dvěma možnostmi ("Vadilo by vám víc, kdyby měl váš partner sex s vaší a) sestrou; b) nejlepší kamarádkou.").

Dálkové ovládání

Nevěra s příbuzným člověkem připadala lidem horší než s nepříbuzným. Evoluční teorie ale předpovídá, že by to mělo být naopak. Podle evolučních biologů a psychologů žijeme jen, abychom šířili své geny. To je důvod, proč se staráme o své děti, a proč se staráme i o děti našich sourozenců, nebo našich vlastních dětí.

Láska k nim je prostředek, jímž se nás geny uzavřené v našich buňkách snaží přinutit, abychom jim pomohli dostat se do další generace. Geny totiž mohou náš život řídit jen nepřímo.

Když se váš bratr vyspí s vaší manželkou, je to sice katastrofa, poněvadž vám hrozí, že manželka otěhotní a vy se budete starat o jeho dítě místo o svoje. Je to ale lepší, než kdyby vás manželka podvedla s někým úplně cizím. Dítě vašeho bratra je vám příbuzné, takže by vám nevěra manželky s bratrem měla vadit méně.

Nedokonalé řešení

To se ale nepotvrdilo. Kostic a Yadonová navrhují několik důvodů, proč by to tak mohlo být. Předně není jisté, jestli lidé dokážou předvídat, jak by se cítili, kdyby k nevěře opravdu došlo. Naše schopnost odhadovat vlastní reakce je omezená. Týká se to zvlášť emocí, nad nimiž nemáme plnou vědomou kontrolu. Spousta smutných lidí by například chtěla přestat být smutnými, ale nedaří se jim to. Podobně na tom může být člověk, který je vzteklý.

Přírodním výběr málokdy vede k dokonalým řešením. Nejotřepanější příklad této skutečnosti je lidské oko, v němž jsou buňky vnímající světlo na spodní straně sítnice odvrácené od světla. To se k nim prodírá skrz nervová vlákna, jež informace z nervových buněk přenáší do mozku. Aby to bylo možné, musí být v jednom místě sítnice oblast, kde se vlákna spojují ve zrakový nerv. Říká se jí slepá skvrna. Kvůli ní v části zorného pole nevidíme.

Zařídit abychom se, pokud nás partner podvede s příbuzným, stresovali méně, než když nás podvede s cizím člověkem, může být pro naše geny příliš náročné. Možná jim stačí, když nám vadí nevěra obecně.