Český úspěch v USA
Maturantka oceněna za výzkum proteinu k léčbě rakoviny

Studentka z Brna uspěla v celosvětové vědecké soutěži Intel ISEF 2016. V americkém Phoenixu vybojovala Barbora Čechová čtvrté místo v oboru biochemie za projekt studia jednoho lidského proteinu. Hlavní cenu Gordona Moorea obdržel kanadský student Austin Wang za vývoj mikrobiálních palivových článků, jež přeměňují organický odpad na elektřinu. Informovali o tom organizátoři soutěže.

Na počátku projektu maturantky gymnázia Matyáše Lercha v Brně stála snaha pochopit, jak na molekulární úrovni vzniká rakovina. Ve své práci se zabývá studiem lidského proteinu RECQ4. Pokud tento protein nefunguje tak jak má, projevuje se u člověka syndrom charakterizovaný kosterními defekty či predispozicemi k rakovině. "Pomocí biochemických experimentů se snažím odhalit jeho přesnou funkci v lidském organismu," uvedla studentka. Zkoumaný protein má také velký potenciál v léčbě rakoviny.

"Dostat se na Intel ISEF byl můj největší sen už dlouho a nikdy jsem si nemyslela, že se mi splní," uvedla před cestou do Phoenixu. Za úspěch už považovala to, že jede na finále.
Biochemie, v níž Čechová soutěžila, byla jednou z 22 kategorií, ve kterých se utkalo více než 1700 středoškolských studentů ze 77 zemí. Vedle ní reprezentovalo Českou republiku ještě dalších šest středoškoláků, v projektech se věnovali architektuře, chemii nebo stárnutí rostlin.

Čeští účastníci soutěže Intel ISEF se vybírají v soutěžích Středoškolská odborná činnost (SOČ) a AMAVET. V historii soutěže, do níž se Češi zapojují od roku 1999, se českým studentům podařilo dvakrát vybojovat první místo v některé z kategorií. Loni získali dva čeští středoškoláci bronz.

Letos si nejvyšší ocenění z Intel ISEF 2016 veze osmnáctiletý Austin Wang z kanadského Vancouveru. Cenu spojenou s odměnou 75 tisíc dolarů (1,8 milionu Kč) převzal za vývoj mikrobiálních palivových článků, které účinněji přeměňují organický odpad na elektřinu. Studentovi se podařilo identifikovat specifické geny v geneticky zdokonalené bakterii E. coli. Díky jeho objevu tak lze vytvářet významně vice elektřiny než ve stávajících MFC články. Přitom náklady jsou srovnatelné se solární energií, což, jak se autor domnívá, umožní jeho řešení nabízet komerčně.