Záhada babiček
Menopauzu odstartovali vnuci zůstávající doma
20.02.2016 06:05
Existence babiček je z evolučního hlediska záhada. Účel života by měl být předat své geny do další generace. Lidské ženy a samičky několika dalších druhů ale nejsou schopné reprodukce přibližně čtvrtinu své dospělosti. Biologové se snaží vykoumat, proč to tak je.
Evoluční psychologové Lilith Zecherleová, Hazel Nicholsová a Kevin Arbuckle z Liverpoolské univerzity mají nové důkazy o tom, co mohlo spustit evoluci menopauzy. Stačil k tomu prý drobný nesoulad mezi délkou života a reprodukční kariéry žen, který mohl vzniknout náhodou, a sklon lidských samců vodit si nevěstu domů. Druhá zmíněná skutečnost totiž posiluje první. Mezi savci je obvyklejší, že s původní rodinou udržují kontakt samičky a stěhují se naopak samci. Podobně jako lidé to mají například kosatky. Jejich samci se drží hejna, do něhož se narodili.
Samičky kosatek procházejí menopauzou stejně jako lidské ženy. Lidský život a zvyky jsou rozmanité, takže se občas přistěhuje i ženich k rodině nevěsty. Většinu dějin našeho druhu se však stěhovaly spíš ženy než muži.
Zecherleová, Nicholsová a Arbuckle srovnali délku života, velikost skupin a stěhování samečků či samic u třiadvaceti druhů savců a tří lidských populací. Podrobný popis a výsledky svého výzkumu zveřejnili v časopise Biology Letters.
Hypotéza babiček
Sama existence menopauzy se zpravidla vysvětluje pomocí takzvané hypotézy babiček. Vymyslel ji Američan George Williams na konci padesátých let minulého století. Napadlo ho, že babičky jsou na světě, aby se staraly o vnoučata. Ženy od určitého věku protlačí do dalších generací víc svých genů, pokud se budou starat o děti svých dětí, než aby se samy rozmnožovaly. Byla to dobrá myšlenka a rychle zakořenila.
Jenže časem vyšlo najevo, že je velice těžké ji ověřit. Jediný způsob, jak to udělat, bývá nějaká kombinace statistiky a matematického modelování. Vědci například studují přežívání dětí s babičkami a bez nich v kmenech lovců a sběračů nebo vymýšlejí jeho složité počítačové simulace.
Obojí většinou vychází těsně na hraně. Babičkovství vypadá z evolučního hlediska výhodné. Výhoda je to ale jen malá. To by nemuselo vadit. Přírodní výběr pracuje ve velkých časových měřítkách. I nepatrná výhoda se proto nakonec projeví.
Výhodné dcery
Evoluci babiček by ale muselo něco odstartovat. Biologové se proto snaží vymyslet, co to mohlo být. Poslední dobou se mluví právě o sklonu samců zůstávat se sociální skupinou, v níž žijí jejich rodiče, zejména matky. Syn je z evolučního hlediska sázka na divokou kartu, dcera naopak na jistotu. Když se vám narodí dcera, máte daleko větší pravděpodobnost, že vám dá vnoučata a vaše geny nezmizí ze světa.
Může jich mít ale méně než syn. Syn vám sice může přinést hodně vnoučat, ale také se vám spíš stane, že vám nedá žádné. Proto se vyplatí mu s rodinou pomáhat. Celé to zní logicky, ale má to háček, na který jste asi přišli sami.
Když prohlásíme, že vznik menopauzy odstartoval sklon samců zůstávat doma, místo aby se stěhovali, jen jsme nahradili jeden problém dalším.
Proč ztrácí samice některých druhů savců schopnost rozmnožování mnoho let před smrtí? Tato otázka je vyřešená, ale vyvstala nová: Proč samci některých druhů savců zůstávají doma a samice se stěhují? Sice je to pokrok, ale ne zrovna velký.
Alternativní vysvětlení
K babičkovské teorii George Williamse existují i alternativy. Asi nejrozšířenější z nich je myšlenka, že za ni může prodlužování lidského života. Náš druh existuje okolo čtvrt milionu let. Většinu té doby jsme se dožívali nižšího věku než dnes.
Ženy by mohly pořád být naprogramované na čtyřicetiletý nebo padesátiletý život místo osmdesátiletého. Menopauza však moc nevypadá jako projev sešlosti věkem. Daleko víc připomíná řízený proces.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.