Velká data
Mrazy zabijí sedmnáctkrát víc lidí než vedra

Pokaždé, když se číselník teploměru vychýlí mimo běžné hodnoty, můžeme číst na webu a v novinách všelijaká zdravotní varování. Není pochyb, že vysoké a nízké teploty zvyšují úmrtnost. O kolik přesně to je, ale statistikové pořád diskutují.

Spočítat, kolik úmrtí se dá přičíst vedru nebo zimě, není jen tak. Extrémní teploty totiž odpovídají jen za malý zlomek smrtí. Když je statistici chtějí oddělit od jiných faktorů, potřebují spoustu dat. Jeden takový soubor teď zkoumala skupina vědců v čele s Antoniem Gasparrinim z Londýnského ústavu pro hygienu a tropickou medicínu. Vědci tvrdí na základě statistické analýzy 74 225 200 úmrtí v časopise The Lancet že mrazy souvisí s větším podílem smrtí než vedra. Horší než extrémní teploty jsou teploty mírně zvýšené nebo mírně snížené.

Statistici zkoumali záznamy z celkem třinácti zemí: Austrálie, Brazílie, Kanady, Číny, Itálie, Japonska, Jižní Koreje, Španělska, Švédska, Tchaj-wanu, Thajska, Spojeného království a Spojených států. Data pokrývala období od roku 1988 do roku 2012 (demografové ale neměli ze všech zemí celé časové rozmezí). V každém státě vybrali několik reprezentativních měst nebo okresů, v nichž pak porovnávali úmrtnost s teplotou.

Podle výsledků analýzy odpovídají vysoké a nízké teploty za přibližně 7,71 procenta úmrtí. Z toho 7,29 procentního bodu připadá na zimu a jen 0,42 procentního bodu na vedra. Extrémně nízké nebo extrémně vysoké teploty ale souvisely jen s relativně malou částí smrtí, konkrétně s 0,84 procenta.

Zbytek připadal na mírně sníženou, nebo naopak zvýšenou teplotu. To je pravděpodobně nejpřekvapivější závěr, poněvadž meteorologové nás častěji varují před silnými vedry a mrazy. Z hlediska statistiky jsou ale méně nebezpečné než každodenní slabá horka nebo zima.

Neobvyklé provází růst počtu úmrtí na nemoci oběhové a dýchací soustavy. Je ovšem nutno poznamenat, že studie Antoniem Gasparriniho a spol., jakkoliv byla rozsáhlá, nebyla reprezentativní, což ostatně přiznávají i sami vědci. Týkala se víc obyvatel měst než venkovanů a nezahrnovala velké oblasti světa, jako je třeba Afrika nebo Blízký východ.