Kanadskému týmu z McMasterovy univerzity se podařilo vypěstovat bílé i červené krvinky z obyčejných buněk získaných z lidské kůže. Pokud vše půjde dobře, metoda může vyřešit problém s hledáním vhodných dárců kostní dřeně i s odmítavou reakcí imunitního systému na krevní transfúzi.
Vědci pokoušející se vytvořit lidské buňky coby „náhradní díly" šité na míru konkrétnímu pacientovi postupují dvěma cestami.
Buňky z embrya
Tou první je využití embryonálních kmenových buněk, do nichž by se vnesla pacientova DNA, takže imunitní systém by je nerozpoznal jako cizí. Takové buňky by pak mohly dozrát v nejrůznější tkáně lidského těla, které je potřeba vyspravit.
Metoda je však technicky náročná, její zvládnutí je zatím v nedohlednu a navíc naráží na odpor především křesťanských církví, kterým vadí, že se buňky získávají z embryí nevyužitých při umělém oplodnění (přestože ta sestávají z pouhých několika buněk, není v nich ani stopa po nervové soustavě, a tedy ani po vědomí, a jsou beztak odsouzena k zániku).
Přeškolení vlastních buněk
Druhou možností je „přeškolení" zralých tělesných buněk (třeba právě kůže) pro nové funkce. I tato metoda je dosud spíše experimentální. Postup zatím vyžadoval vnesení čtyř genů, které buňku „omladí" a zbaví jí specializace. Takto získaná takzvaná pluripotentní buňka má podobně jako embryonální kmenová buňka schopnost proměnit se v nejrůznější buňky lidského těla.
Metoda však s sebou nese velká rizika. Pluripotentní buňky totiž mají tendenci utrhnout se ze řetězu a začít se nekontrolovatelně množit, což vede k rakovině. Červené krvinky z nich vypěstované navíc mají jen omezenou schopnost tvorby krevního barviva hemoglobinu. „Myslí si", že jsou v tělíčku vyvíjejícího se plodu, a vytvářejí proto hemoglobin, který se od toho produkovaného dospělým organismem liší.
Nová metoda
Kanadští vědci nyní v časopise Nature publikovali nový postup tvorby krevních buněk, který nevýhody dvou výše zmíněných metod obchází. Podařilo se jim vypěstovat červené i bílé krvinky a krevní destičky z buněk lidské kůže, přičemž se obešli bez mezikroku v podobě tvorby pluripotentních buněk.
Použili neškodný virus jako poslíčka, s jehož pomocí do kožních buněk vnesli jediný klíčový gen - jeden ze čtyř, které se používají při tvorbě pluripotentních buněk. Získali buňky schopné proměny v různé typy krevních buněk. Takto vypěstované červené krvinky vytvářely normální hemoglobin nerozlišitelný od hemoglobinu v krvinkách vzniklých přirozenou cestou.
Výsledek se podařilo několikrát zopakovat se vzorky kožních buněk od lidí nejrůznějšího věku.
Pokusy na myších neodhalily žádné problémy spojené se vznikem nádorů. Buňky prodělaly jen omezený počet dělení a potom své množení zastavily.
„Je to další krok na cestě k tomu, abychom uvěřili, že můžeme vytvořit cokoli téměř z čehokoli," řekl časopisu Nature „otec" ovečky Dolly Ian Wilmut z Centra regenerativní medicíny v Edinburghu.
Další pokusy na zvířatech nicméně budou muset potvrdit, že buňky jsou opravdu bezpečné a že mohou efektivně a dlouhodobě nahradit krevní buňky vzniklé přirozenou cestou. Teprve potom mohou přijít na řadu klinické zkoušky na lidských pacientech. Autoři objevu doufají, že by to mohlo být už v roce 2012.
V případě úspěchu by takto získané krevní buňky mohly pomoci například pacientům s leukemií, pro které se nyní obtížně hledá vhodný dárce kostní dřeně, nebo pro pacienty vyžadující krevní transfúze.
