Průměrná délka života na Zemi vzrostla za poslední čtvrtstoletí o sedm let a stále se prodlužuje. Podle vědců prolomíme v roce 2030 hranici dožití 90 let a ani to nebude konečná. Někteří vizionáři dokonce tvrdí, že vstupujeme do éry lidské nesmrtelnosti.
Hledání elixíru mládí a receptu na nesmrtelnost zaměstnává lidstvo odnepaměti. Už egyptští a mezopotámští vládci tímto úkolem pověřovali nejrůznější alchymisty, touha po životě bez konce pohltila také mysl bájného Gilgameše, sumerského krále města Uruku a hlavního hrdiny Eposu o Gilgamešovi - nejstarší dochované slovesné památky, jejíž vznik je datován do 2. tisíciletí před Kristem.
Navzdory převratným vědeckým objevům i medicínským pokrokům je však smrt stále přirozenou součástí života. Třeba Ray Kurzweil, americký vynálezce, futurolog a jedna z klíčových postav technologického gigantu Google, ale tvrdí, že jde pouze o dočasný problém.
"Moderní genetika přináší revoluci do klinické praxe a později kompletně přetransformuje zdravotnictví, což se odehraje během jedné nebo dvou dekád. Začínáme přeprogramovávat zastaralý software života - 23 tisíc malých programů, které máme v našich tělech a jež nazýváme geny. Programujeme je tak, abychom odstranili nemoci či stárnutí," říká Kurzweil a dodává, že první zásadní zlom nastane v roce 2029, kdy pokročilé zdravotnické technologie dokážou prokazatelně a spolehlivě prodlužovat lidské životy.
"Z biologického hlediska je život jedince-člověka na neurčitý čas reálnou možností," podotýká přední český neurofyziolog František Vyskočil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
* Kde se nacházejí současné limity lidského organismu?
* Co je sebevražda buňky?
* Jaké zvažují vědci možnosti k dosažení dlouhověkosti?
* Kde mají lidé největší šanci dosáhnout vysokého věku?
* Jakým způsobem mohou pomoci nanoroboti?
