Už v prehistorické době cestovali lidé do jihoanglického Stonehenge z různých koutů Evropy. Například mladík, jehož hrob byl před pěti lety objeven nedaleko monumentálního kamenného kruhu, pocházel až ze Středomoří. Jeho hrob vědci považují za důkaz, že již před tisícovkami let bylo toto tajemné místo významným cílem cestovatelů.
Teenager přezdívaný Chlapec s jantarovým náhrdelníkem je jedním z cizinců, jejichž ostatky byly nalezeny v okolí kruhu z kamenných sloupů. Podle Jane Evansové z britské geologické služby byl zesnulý uložen do hrobu s devadesáti jantarovými korálky asi v roce 1550 před naším letopočtem a je dokladem různorodosti lidí, kteří sem přicházeli z rozličných končin Evropy.
"Nález dodává váhu názoru, že lidé překonávali dlouhé vzdálenosti, aby Stonehenge navštívili. Zřejmě tedy bylo známo jako kultovní centrum," řekl Timothy Darvill z Bournemouthské univerzity, který se na objevu podílel. Izotopová analýza, která měří množství izotopů stroncia a kyslíku v zubní sklovině, ukázala, že chlapec pocházel ze Středomoří.
Mladík, který vzhledem k náhrdelníku asi pocházel z bohaté rodiny, je jedním ze čtyř cizinců, jejichž ostatky byly ve Stonehenge vykopány.
Takzvaný Amesburský lučištník, u jehož těla byly nalezeny kamenné hroty šípů, byl pohřben asi pět kilometrů od Stonehenge. Pocházel však z předhůří německých Alp. Žil zhruba před 4300 lety a do Británie přišel v době rozvoje metalurgie.
A dvojice lučištníků z Boscombe objevená poblíž přišla z Walesu nebo možná z Bretaně, pokud ne z ještě větší dálky.
Zůstává nejasné, co vlastně tyto lidi do Stonehenge přivedlo. Toto centrum přitom existovalo v různých formách zhruba pat tisíc let. Jednoznačně mělo významnou ceremoniální funkci a jeho okolí je plné zbytků prehistorických památníků i hrobek. Podle jedné teorie šlo o centrum kultury uctívajícího slunce, další jej považuje za astronomický kalendář. Podle Darvilla mu mohly také být přisuzovány léčebné účely a mohlo sloužit poutníkům z Evropy v dávnověku podobně jako dnes Lurdy.