Záhadný lidský poddruh, označovaný někdy také jako samostatný druh, vymřel před přibližně třiceti tisíci lety. Už dlouho předtím byli neandertálci na ústupu. Vědci se snaží odhalit, proč už tu s námi nežijí.
Když antropologové našli v roce 1829 první kosti neandertálců, považovali je za primitivy. Jejich jméno se dokonce stalo synonymem neotesanosti. Lidé je běžně považují za nedokonalé bytosti, které nebyly ani zdaleka tak chytré, jako naši přímí předkové. Proč vymřeli, není jasné. Pokud by ale byli opravdu hloupí, nabízí se, že nepřežili naši konkurenci. Mohli jsme je také i přímo zlikvidovat v dávných válkách, po nichž už nezůstaly žádné stopy. Jenže čím víc badatelé neandertálce zkoumají, tím chytřejší se jim zdají.
Paola Villová z Coloradské univerzity a Wil Roedbroeks z Bordeauxské univerzity zkusili projít dostupnou literaturu o inteligenci těchto našich bratranců. Závěr, který zveřejnili v časopise PLoS ONE, je jednoznačný. Žádné důkazy o nižší inteligenci neandertálců než lidí moderního typu nejsou. Soudit, že neandertálci vymřeli, poněvadž byli hloupí, je samo o sobě hloupost. "Důkazy o kognitivní méněcennosti jednoduše neexistují," prohlásila Villová.
Horší lovci?
Nejčastější argumenty dokazující nižší úroveň kognitivních schopností neandertálců jsou tři. Prý neznali složitou symbolickou komunikaci. Mohli být horší lovci než lidé moderního typu a používat méně dokonalé zbraně. Je také možné, že měli horší jídelníček, díky němuž je populace moderních lidí, kteří dokázali využívat širší spektrum přírodních zdrojů, přerostla. Po podrobnějším rozboru se ale ukázalo, že existují důkazy proti všem těmto názorům.
"Tvrdíme, že konvenční pohled na neandertálce není pravdivý," řekla Villová. Naši bratranci například lovili ve skupinách a využívali při lovu vlastnosti terénu.
Poměrně známý příklad je z Francie. Nenadertálští lovci zaháněli velké kopytníky mamuty a srstnaté nosorožce ke skalnímu srázu, aby z něj spadli a zabili se. Při takovém lovu byla určitě potřeba i složitá symbolická komunikace a plánování.
Datle i olivy
V neandertálských příbytcích našli archeologové i pozůstatky okru. Je dost možné, že ho naši bratranci používali podobně jako lidé moderního typu k malování na tělo při kolektivních rituálech. Zdá se tedy, že jejich kultura mohla mít stejnou úroveň jako kultura našich vlastních předků. Nebo se aspoň nedá vyloučit, že ji mít nemohla. Ani jejich dieta nebyla špatná.
Z analýzy neandertálských zubů a pozůstatků po vaření se zdá, že mohli jíst hrách, žaludy, pistácie, semena trav, divoké olivy, jedlá semena borovic i datle. Rozhodně to nevypadá, že by jejich strava byla méně rozmanitá, než je strava dnešních lovců a sběračů. Všechny hlavní důvody, proč považovat neandertálce za prosťáčky, se proto dají vyvrátit.
Podle vědců vypadají často hloupí i proto, že je zvykem srovnávat kulturu neandertálců s kulturou lidí moderního typu, kteří žili tisíce nebo i desetitisíce let později, místo kultury lidí moderního typu z časů neandertálců. Takové srovnání ale samozřejmě není k neandertálcům spravedlivé.
