Pravěcí lovci
Neandertálci vyhynuli, poněvadž nejedli králíka

Naši evoluční bratranci vymřeli před pouhými devětatřiceti až jednačtyřiceti tisíci lety. Co se jim stalo, nikdo neví. Podle nové domněnky antropologů nedokázali přejít z velké na malou kořist.

Osud lidí, kteří žijí jako lovci a sběrači, je úzce propojený se změnami v jejich životním prostředí. Dá se předpokládat, že nějaká taková změna stála i za odchodem našich slavných evolučních bratranců do fosilního záznamu. Co to přesně bylo, se ale paleontologové, antropologové a další vědci dosud nedokázali shodnout. V časopise Journal of Human Evolution teď vyšel zajímavý článek, podle nějž mohli mít neandertálci potíže s přechodem na malou kořist, konkrétně králíky. První autor práce se jmenuje John Fa a pracuje na londýnské Imperial College.

Vědci počítali králičí kosti na pravěkých nalezištích Iberského poloostrova. Některá patřila neandertálcům, jiná zase lidem moderního typu, tedy našemu vlastnímu druhu. Naši předkové si na králících často pochutnávali. Neandertálci je ale jedli jen zřídka. Měli radši větší kořist.

Jenže té během posledních padesáti tisíc let v Evropě i jinde ubylo. Mohla za to změna klimatu a tlak lovců. Byli mezi nimi jak neandertálci, tak lidé moderního typu. Místo velké kořisti se bylo potřeba přeorientovat na malou. "Králíci pochází z Iberie," prohlásil jeden z vědců, John Stewart. "Vyskytují se ve velkých počtech a jsou relativně snadno ulovitelní. Skutečnost, že tak neandertálci nečinili, naznačuje, že neměli k tomuto zdroji stejný přístup jako moderní lidé."

Neandertálci byli pravděpodobně lepší lovci v hustém zapojeném porostu. Moderním lidem se naopak dařilo na travnatých pláních. Ačkoliv měli proti neandertálcům menší mozkovnu (1600 cm³ vs. 1400 cm³) a asi i mozek, byli pravděpodobně chytřejší. Uměli lépe nastražovat pasti, což se k lovu králíků hodilo.