Když pravěký umělec zdobil stěny španělské jeskyně El Castillo, sotva ho napadlo, že o čtyřicet tisíc let později budou archeologové dumat nad tím, k jakému druhu člověka patřil.
Za nejstarší jeskynní umění archeologové dosud považovali malby z francouzské jeskyně Chauvet staré 35 tisíc let. Nová, přesnější metoda datování však nyní ukázala, že jeskyně na severovýchodě Španělska kdosi vyzdobil nejméně o pět tisíc let dříve. V té době do Evropy pronikali první příslušníci druhu Homo sapiens, kdežto éra neandertálců se pomalu chýlila ke konci. Je proto možné, že malby nejsou dílem žádného z našich předků, ale neandertálského bratrance.
Tým britských, španělských a portugalských archeologů prozkoumal na padesát maleb v jedenácti španělských jeskyních včetně slavné Altamiry. Určit jejich stáří je nesmírně obtížné, protože rytiny ani okrový pigment neobsahují organické látky, v nichž by bylo možné klasickou radiokarbonovou metodou zjistit podíl izotopů uhlíku. Vědci proto zvolili metodu, kterou jinak používají spíše geologové a klimatologové.
Pro analýzu odebrali krystalky kalcitu, které se na malbách během tisíciletí vytvořily, a jejich stáří určili pomocí radioaktivního izotopu uranu 234U. Protože kalcit malby překrýval, je zřejmé, že nemohou být mladší než on. Zatímco ještě před třiceti lety by pro podobný výzkum bylo zapotřebí sto gramů kalcitu, dnes si vědci vystačí s několika miligramy, takže malby nebyly odběrem nijak výrazně poškozeny.
Nejstarší dochované malby v podobě červených kotoučů v jeskyni El Castillo jsou staré nejméně 40 800 let, negativní otisky dlaní nejsou mladší než 37 300 let, informují archeologové v časopise Science. Pokud dávní umělci patřili k našemu druhu Homo sapiens, znamenalo by to, že si člověk výtvarné nadání přinesl ze své africké kolébky, nebo ho získal ihned po osídlení Evropy. Z Afriky přitom tak staré nástěnné malby známy nejsou, dochovaly se pouze jednodušší formy umění v podobě opracovaných lastur nebo rytin ve vaječných skořápkách.
Autoři výzkumu uvažují o tom, že neandertálci vznik maleb nepřímo inspirovali. Umění je totiž spojováno se vznikem symbolického myšlení a zřejmě i jazyka. Právě setkání s neandertálskými starousedlíky a nutnost v jejich konkurenci obstát mohla vývoj pokročilých myšlenkových schopností u našich předků urychlit.
