Lovec kmenových buněk
O buňkách bez výučního listu a slavných myších

Před lety byl biolog a genetik Petr Dvořák poslán za trest do Brna. Ve vyhnanství však dosáhl světového výzkumného úspěchu. Přednosta biologického ústavu Masarykovy univerzity, ve kterém se mísí zemědělské, lékařské a vojenské geny, mluví poutavě nejen o "kouzelných" buňkách, ale i o myších a lidech.

Když jste se začal věnovat embryonálním kmenovým buňkám, měl jste sám vize, k čemu by mohly sloužit?

Samozřejmě. Je dobré je mít pořád před sebou, dodávají každému badateli energii a motivují ho, protože ta práce je někdy velmi zdlouhavá a náročná. Ale zároveň mě to bavilo a zajímalo z čistě vědeckého hlediska.

A jakými možnostmi využití jste se hlavně zaobíral?

Mě zajímaly hlavně choroby ve spojení s genetikou, možnost výzkumu genetických nemocí a jejich léčba. Objev a izolování embryonálních kmenových buněk u myší znamenaly v podstatě základ pro pochopení podstaty mnoha genetických nemocí na úrovni molekulárních mechanismů. Embryonální kmenové buňky jsou totiž ideálními nosiči genů s mutacemi typickými pro různá onemocnění. Když se potom "vytvoří" celé zvíře, nemoc se projeví. Tak je možné velmi dobře studovat a někdy i pochopit, jak nemoc vzniká a jak funguje. Za to padla Nobelovka.

Jak se to dělá?

Vezmete konkrétní gen a "vyrobíte" mu mutaci, o které víte, že souvisí nebo dokonce způsobuje nějaké genetické onemocnění. A pak ho vrazíte do embryonálek, ty vložíte do myšího embrya a dostanete živou myš. Zvíře je tak modelem té konkrétní nemoci a vy můžete podrobně studovat a popisovat mechanismus a vývoj nemoci a možnosti léčby. Mimochodem, úžasná je také možnost testování léčiv in vitro, na embryonálních buňkách.

* V čem spočívá kouzlo kmenových buněk?

* Jak má vědec nastavené mantinely etiky?

* Proč musí vědec "hořet"?

* Jsou podvody a omyly ve vědě nebezpečné?

* Proč mají myši v Japonsku své pomníky?

Celý rozhovor si můžete přečíst v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 5. května 2014.