Antropologové získali DNA z tělesných pozůstatků tří lidí, kteří vypustili duši v sedmnáctém století na ostrově Svatý Martin v Karibském moři. Podařilo se jim určit, kde ležela jejich domovina. Tvrdí, že je to poprvé, co se něco takového povedlo.
Karibské ostrovy jsou dosud plné archeologických stop po zastávkách otrokářských lodí. Jedna taková se dostala na denní světlo při stavebních pracích ve městě Philipsburgu na ostrově Svatý Martin. Ostrov je rozdělený na dvě části. Zhruba dvě třetiny ho spadají pod Francii, třetina pod Nizozemí. Philipsburg je hlavní město nizozemské části. Při záchranném archeologickém průzkumu v jedné z jeho čtvrtí objevili historikové neúplné kostry tří lidí, o nichž usoudili, že jsou to afričtí otroci. Skupině vědců v čele s Hannesem Schroederem z Kodaňské univerzity se teď podařilo z jejich DNA zjistit, odkud pocházeli.
Byl to obtížný úkol, poněvadž horké a vlhké klima na ostrově uchovávání DNA nepřeje. Vědci popisují v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, že získali vzorky nukleové kyseliny z kořenů zubů koster.
Jeden z unesených lidí byl příbuzný kmenů obývajících dnešní Kamerun. Dva další pocházeli pravděpodobně z Nigérie a z Ghany. "Mohli mluvit rozdílnými jazyky, což činilo komunikaci obtížnou," prohlásila María C. Ávila-Arcos, jedna ze spoluautorek výzkumu. "Odráží to dvě věci: dynamiku transatlantického obchodu s otroky uvnitř Afriky, a jak dramatické mísení etnik ovlivnilo společenství a identitu lidí v Amerikách."
Uživatelé koster zemřeli na konci sedmnáctého století. Všem jim bylo mezi pětadvaceti a čtyřiceti lety. Vědci použili několik nových výzkumných metod, které v budoucnu usnadní další poznávání historie otrokářství i tam, kde nejsou k dispozici žádné písemné záznamy.
Transatlantický obchod s otroky trval od sedmnáctého do devatenáctého století. První loď s Africkými otroky přistála v Jamestownu v roce 1619. Otroctví zrušil až třináctý dodatek ústavy Spojených států v roce 1865. Například stát Mississippi se k němu ale papírově připojil teprve v roce 2013.
