Překvapení. Neandertálci už před 130 tisíci lety vyráběli šperky

Severochorvatská Krapina, která je jedním z nejvýznamnějších světových nalezišť neandertálského člověka, vydala nové tajemství. Objeveny v ní byly dosud nejstarší šperky, které byl vyrobeny před 130 tisíci lety, tedy dávno před příchodem moderního člověka.

Podle kurátorky tamějšího muzea Davorky Radovčičové jde o osm opracovaných a většinou jinak neporušených pařátů orlů mořských. Předměty, objevené na místě spolu s kostrami neandertálců před 116 lety, ale až v posledním roce podrobené detailnější analýze, nesou známky vrypů a pravidelných zářezů, které byly provedeny s největší pravděpodobností z estetických důvodů. Nepodařilo se ale zatím prokázat, zda se měly stát součástí náhrdelníku nebo náramku.

Kosti více než osm desítek neandertálců různého věku nalezl na kopci nad městem roku 1899 paleontolog a geolog Dragutin Gorjanović Kramberger. Během vykopávek trvajících šest let odhalil se svými spolupracovníky na tři tisíce paleontologických pozůstatků pralidí a jiných živočich. V polovině 90. let odhalili kanadští vědci pomocí spektroskopie a analýzy zubních sklovin, že krapinští neandertálci pocházejí z poslední velké doby ledové, tedy že jsou staří 130 tisíc let.