Kolébku moderního člověka Homo sapiens antropologové tradičně umisťují do východní Afriky, z níž jsou známy nejstarší kosterní pozůstatky příslušníků našeho druhu. Nová genetická studie však naznačuje, že člověk pochází z nejjižnějších oblastí černého kontinentu.
Brenna Hennová ze Stanfordovy univerzity s kolegy z dalších amerických a španělských univerzit sledovala více než půl milionu genetických znaků ve vzorcích DNA odebraných 27 populacím lovců a sběračů v jihoafrických zemích. Výsledky pak vědci porovnali se srovnatelnými daty získanými u dalších afrických populací i jinde po světě.
Frekvence výskytu jednotlivých znaků vypovídá leccos o původu člověka. Lze podle nich mimo jiné určit míru příbuznosti jednotlivých populací a dobu, kdy se od sebe oddělily.
Z výsledků vyplynulo, že geneticky nejrozmanitější jsou Sanové (Křováci) obývající poušť Kalahari rozprostírající se v Botswaně, Namibii a severní části Jihoafrické republiky a příbuzné skupiny lovců a sběračů. Genetická rozmanitost přitom svědčí o starobylém původu, protože mladší populace vznikly odchodem části lidí od původní skupiny a obsazením nového území, přičemž tito migranti si ve své DNA odnesli jen část původní genetické rozmanitosti.
Hennová s kolegy z toho v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences usuzují, že Homo sapiens zřejmě pochází z jihu Afriky. Jiní antropologové takový závěr zpochybňují s tím, že lidské populace dnes nemusejí žít ve stejné oblasti, z níž pocházejí. Sanové mohli do svého dnešního domova doputovat ze severovýchodu.
Hennová tuto možnost připouští, z výše uvedených důvodů jí však nepřipadá příliš pravděpodobná. Na nové území se obvykle stěhuje jen část populace a její genetická rozmanitost je pak menší než v původním společenství. Data nasbíraná na jihu Afriky však vypovídají o opaku.
