Život předků
První zemědělci přinesli svůj vynález do Evropy osobně

Šířilo se zemědělství Evropou pouze coby know-how odkoukávané postupně dalšími a dalšími lidmi, nebo se první zemědělci vydali z Blízkého východu na západ a sever a promísili se s původními obyvateli Evropy? Genetická data mluví ve prospěch druhého scénáře.

Zemědělství mělo několik na sobě nezávislých kolébek na různých kontinentech. Do Evropy přišlo z Blízkého východu, kde se zrodilo asi před 11 tisíci lety. Na našem kontinentu se rozšířilo postupně před 8500 až 5500 lety.

Předchozí genetické studie naznačovaly, že v té době docházelo k prolínání původních lovecko-sběračských populací s novými farmářskými přistěhovalci. Genetici studovali mužský pohlavní chromozom Y dnešních Evropanů a takzvanou mitochondriální DNA, která se pro změnu dědí pouze v mateřské linii. Z výsledků se zdá, že původní evropští muži po příchodu zemědělců z větší části zmizeli ze scény a jejich ženy navázaly vztahy s nově příchozími. Tehdejší události si však nelze představovat jako rychlý vpád cizáckých hord, šlo o dlouhodobý proces.

V aktuálním vydání časopisu Science publikoval švédsko-dánský vědecký tým výsledky genetické analýzy pět tisíc let starých kosterních pozůstatků nalezených ve Švédsku. Tři kostry patřily příslušníkům populace lovců a sběračů, jedna asi dvacetileté ženě ze sousední zemědělské populace. Obě skupiny žily pouze 400 kilometrů od sebe.

Ukázalo se, že genetický profil lovců a sběračů byl podobný dnešním severoevropským populacím, především Finům. Žena patřící k zemědělcům byla geneticky blízká naopak dnešním obyvatelům jižní Evropy, konkrétně Řecka a Kypru.

Vědci tentokrát prozkoumali mnohem rozsáhlejší část DNA, nejen chromozom Y a mitochondriální geny. U každého z jedinců přečetli mezi dvěma a pěti procenty genomu. Ze shrnutí všech dostupných dat vyplývá, že zemědělci z Blízkého východu skutečně postupně kolonizovali Evropu a mísili se s původním obyvatelstvem.

Mnohde to trvalo poměrně dlouho, obě kultury žily nějakou dobu nezávisle vedle sebe. Švédská data ukazují, že lovecko-sběračská a zemědělská populace se začala mísit až asi tisíc let po příchodu zemědělců do této oblasti.

Pozdější migrační vlny pak evropskou populaci dále promíchaly, proto pravěcí lovci a sběrači ze Švédska geneticky nejvíce připomínají nikoli dnešní Švédy, ale Finy.