Zpravodajsky pokrývat každoroční rituál udílení Nobelových cen je jako skládat těžkou zkoušku ve škole - až na to, že nemůžete nastudovat, na co se vás budou ptát. Laureáti prestižních cen v oblasti lékařství, fyziky, chemie, literatury, míru a ekonomie jsou během jednoho týdne na začátku října obřadně vyhlašováni den za dnem a novinář si může gratulovat, když se nezhroutí, napsala švédská zpravodajka agentury AFP Pia Ohlinová.
Celý proces začíná horečnatými spekulacemi o možných vítězích v každé disciplíně, píše Ohlinová v článku, který autorka napsala loni a nyní ho AFP u příležitosti týdne nobelových cen zopakovala. Z příslušných výborů ale nikdy žádná informace neunikne. Za stavu "absolutního utajení" jsou podle Ohlinové novináři odsouzeni "nechat hádat odborníky ze všech možných oblastí". Potom se pokoušejí sepsat v předstihu pokud možno nejlepší předpověď. "A přitom vědí, že názor jednoho experta neznamená o nic víc než názor druhého".
Poté nastává vyhlašovací týden. Dříve organizátoři vysílali do každé redakce zvláštního kurýra s obálkou obsahující jméno vítěze. Netrpělivým žurnalistům ji předali, až když dostali po telefonu zelenou.
Zpravodajové velkých světových agentur včetně AFP se shromažďovali v prostorách švédské agentury TT a posel předal obálku každé z nich. "Popadla jsem ji a běžela jsem co to šlo až na nedalekou pobočku AFP, abych napsala článek... Jednou se mi ale zamotal podpatek do elektrických kabelů, čímž se v nejhorším možném okamžiku vypnul počítač jednoho nebohého kolegy," napsala Ohlinová.
Boj s přetíženým serverem
Časy se ale změnily a vyhlašování je možné sledovat v přímém televizním přenosu a tisková zpráva je zveřejněna na internetu. Na hlavní stránce Nobelovy nadace lze na hodinách sledovat, kolik minut a sekund zbývá do vyhlášení. A pak to vypukne: je třeba vyslat do světa rychlou krátkou zprávu se jménem vítěze (a to prosím pokud možno bez chyby) a jeho národností, která v tiskové zprávě mnohdy není uvedena.
Když máte štěstí, na web se dostanete. Jak se ale dá očekávat, na stránku se v jeden okamžik snaží připojit velké množství lidí, a server mnohdy padá.
Každá z cen navíc v sobě nese řadu záludností. V případě těch vědeckých je nezbytné psát tak, aby zpráva byla dostatečně srozumitelná. V rekordně krátkém čase je tak třeba popsat technické věci, o kterých novinář nikdy předtím neslyšel - jako "oscilace neutrin". Vysvětlení dodaná pořadateli a rešerše na internetu pro napsání zprávy o 600 slovech nestačí.
Největší očekávání budí každoročně Nobelova cena za mír, vyhlašovaná jako jediná v Oslu. Norský zpravodaj AFP se tak pídí po všech osobnostech, které by se mohly ocitnout v hledáčku Nobelova výboru, a sbírá k nim tuny dokumentace. V roce 2015 na jeho seznamu potenciálních kandidátů figurovala například německá kancléřka Angela Merkelová nebo protijaderná skupina Ican. Veškerá snaha ale přišla vniveč, cenu získal takzvaný tuniský kvartet pro národní dialog, k němuž neměla AFP připraveno vůbec nic.
