Vědci rozkryli historii postupu původně mexického mravence, který se nezadržitelně šíří do všech tropických oblastí zeměkoule. Jeho invazi asi zavinili kapitáni španělských lodí.
Mravenci z rodu Solenopsis jsou velký problém současnosti. Pocházejí z Jižní Ameriky. Zejména v minulém a našem století začali nebývalou rychlostí obsazovat tropické oblasti na celé planetě. Jejich kolonie jsou početné a silné. Vytlačují původní mravence i další hmyz a ničí úrodu. Navíc mají žihadla, jejichž bodnutí je velmi bolestivé. Říká se jim kvůli nim "ohniví mravenci," ačkoli tento název se v různých částech planety používá i pro mravence z několika dalších rodů. Rod Solenopsis má ostatně okolo 280 druhů, z nichž obtížných je jen několik.
Nejnepříjemnější je asi S. invicta. Druh S. geminata je méně otravný, šíří se však podobně. Skupina výzkumníků v čele s Dietrichem Gotzekem z Illinoiské univerzity přečetla malý kousek DNA mravenců S. geminata chycených na 192 místech na povrchu zeměkoule.
Povedlo se jim tak zrekonstruovat příběh jejich invaze. V časopise Molecular Ecology tvrdí, že odpovídá historickým záznamům o cestách španělských obchodních lodí. Vědci si myslí, že invaze mravenců začala v severozápadním Mexiku. Námořníci asi nakládali mravence na palubu sami, třebaže neúmyslně.
Plachetnice v šestnáctém století potřebovaly zátěž, která by zabezpečovala jejich stabilitu. Její funkci mohlo plnit zboží, které převážely. Některé bylo pořádně těžké. Španělé vozili přes oceán například stříbrné pruty.
Když pluly lodě s prázdnou, byly v nebezpečí, že budou ve špatném počasí nabírat vodu, nebo se dokonce převrátí. Kapitáni proto nechávali nakládat do podpalubí hlínu, kterou na místě určení vysypali na břeh. Mravenci žijí v půdě, takže se dá snadno představit, že se mohli stát nedobrovolnými pasažéry.
