Neandrtálci nežili více násilnický život než první předci lidské civilizace v pozdní době paleolitu. Jejich míra násilí se od neandrtálců příliš nelišila, tvrdí vědci, kteří své závěry publikovali v on-line časopise Nature. Zprávu převzal server history.com.
Vědci z německé univerzity v Tübingenu porovnávali zranění hlavy u neandrtálců a starověkých lidí z období mladého paleolitu (mezi 80 tisíci až 20 tisíc lety př. n. l.) a došli k poměrně překvapivému závěru.
Původní vědecký názor, že neandrtálci byli hodně násilničtí a nebezpeční oproti pozdějším, starověkým lidem, nyní smetli ze stolu. Z výsledků jim totiž vyplynulo, že obě skupiny mají velice podobná čísla, co se týče počtu různých poranění hlavy.
Pohled na život neandrtálců bývá obvykle takový, že žili velmi nebezpečný život plný násilí. To dokazují zachovalé kostry, na kterých jsou často vidět značná poranění, a to zejména na hlavě, protože neandrtálci používali zbraně efektivní na blízkou vzdálenost. Podle vědců za tento styl života mimo jiné mohlo společenské chování a hlavně nebezpečí, jenž jim hrozilo během lovu medvědů, hyen a podobně.
Výzkumníci nyní analyzovali více než 800 vzorků zkamenělin, které roztřídili podle pohlaví, věku úmrtí, úrazů hlavy a zachovalosti ostatků. Bez ohledu na to, jaké statistické modely použili, jim vyšlo vždy to samé: neandrtálci a starověcí lidé měli mezi sebou minimum rozdílů v počtu úrazů hlavy.
"Naše zjištění vyvrací hypotézu, že neandrtálci byli na rozdíl od moderních lidí více náchylní na poranění hlavy. Domníváme se tedy, že uváděné násilné chování neandrtálců, které vedlo k vysokému počtu zranění, je třeba znovu přezkoumat," řekla vedoucí výzkumu Katerina Harvatiová.
