Některé z genů, jimž vděčíme za odolnost vůči infekcím, naši předkové získali od neandertálců, se kterými se před desítkami tisíc let křížili. A také od tajemných lidí z Altaje, o nichž toho zatím víme velmi málo.
Přečtení genomu neandertálce odhalilo, že v DNA moderního člověka je jedno až šest procent genů pocházejících od tohoto našeho pravěkého příbuzného. Tým genetiků ze Stanfordovy univerzity nyní v on-line verzi časopisu Science popisuje konkrétní příklad způsobu, jakým neandertálské geny ovlivňují životy dnešních lidí.
S neandertálci sdílíme některé varianty takzvaných HLA genů. Ty jsou důležité pro imunitní systém, protože nesou návod na stavbu bílkovin pomáhajících bílým krvinkám rozpoznávat vetřelce.
HLA geny se mutacemi poměrně rychle proměňují, takže je nepravděpodobné, že vznikly ještě před rozdělením evolučních linií vedoucích od společného předka k Homo sapiens a k neandertálcům někdy před 250 tisíci lety. Mnohem spíše jde o výsledek pozdějšího mezidruhového křížení. Tím spíše, že "neandertálské" geny jsou rozšířené především v Evropě a Asii, tedy v oblastech, kde oba druhy žily nějakou dobu vedle sebe.
Obohacení genomu cizími geny našim předkům pomohlo přežít, protože čím větší rozmanitost imunitního systému, tím větší šance, že se dokáže vypořádat s útoky patogenů.
Navíc se zdá, že se Homo sapiens křížil i s dalším druhem člověka, o jehož existenci antropologové neměli dlouho tušení. Žil někdy před 40 tisíci lety na Altaji a zřejmě i v dalších oblastech Asie. Loni vědci objevili jeden článek prstu a jeden zub v jeskyni Denisova. DNA analýza potvrdila, že patří dosud neznámému lidskému druhu.
