Evoluce a my
Těhotné ženy se silným zvracením mají spíš dcery než syny
28.04.2016 05:30 Původní zpráva
Na nevolnosti si stěžují asi tři čtvrtiny budoucích matek. Polovina jich často zvrací. Přibližně jedno procento samodruhých žen však zvrací tak moc, že začnou hubnout a mají příznaky dehydratace. Podle nového výzkumu takové nešťastnice rodí víc dcery než syny.
Je lepší holka, nebo kluk? Budoucí rodiče ve vašem okolí by vám určitě dokázali vyjmenovat hromadu argumentů, proč chtějí zrovna dceru nebo zrovna syna. Z pohledu evoluční teorie je nejdůležitější společenský status rodiny. Vysoce postavení a zámožní lidé udělají lépe, pokud budou mít syny. Bohatí muži mají totiž víc sexuálních příležitostí než chudí a protlačí do dalších generací víc genů svých rodičů. Evoluční biologové by vám řekli, že v životě o nic jiného nejde. Z jejich pohledu jsme všichni jen dočasné, křehké a smrtelné schránky na DNA.
Rodiče s nižším sociálním postavením udělají - opět z evoluční perspektivy - lépe, pokud budou mít dceru. Dcera je totiž sázka na jistotu. Ženy sice mohou mít za život méně dětí než muži, ale mají větší šanci, že budou mít aspoň nějaké. Starých panen je méně než starých mládenců.
Převaha holek
Naprostá většina rodičů se samozřejmě takhle nerozhoduje. Jenže co když to tělo matek dělá nezávisle na jejich vůli? Prostředkem by mohly být těhotenské nevolnosti, respektive jejich nejtěžší forma označovaná jako neúměrné zvracení, v lékařské hantýrce hyperemesis gravidarum. Tvrdí to čtveřice vědců v čele s Douglasem Almondem z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Výzkumníci studovali záznamy o těhotenstvích ve švédském zdravotnickém registru z let 1987 až 2005. Celkem to bylo asi 1,65 milionu těhotných žen.
Neúměrně zvracející ženy porodily holčičku v asi 56 procentech případů. Za normálních okolností by se ve Švédsku dalo očekávat jen necelých 49 procent holčiček. Dětí ženského pohlaví se totiž většinou rodí o chlup méně než chlapců.
Neúměrné zvracení také zvýšilo procento potratů. Podle statistik předčasně skončilo víc než 34 procent takových těhotenství. Na neúměrné zvracení si častěji stěžovaly ženy s nižším sociálním postavením. Přímo se to změřit nedalo. Vědci však použili jako kritérium společenského statutu dosažené vzdělání.
Zvracení jako hladovka
Ženy se základním vzděláním trpěly neúměrným zvracením o 76 procent častěji než ženy, které si ze školy odnesly magisterský nebo doktorský diplom. Dámy, jež vystudovaly švédskou obdobu naší střední odborné školy, měly stejnou diagnózu o 56 procent častěji než vysokoškolačky.
Almond a jeho spolupracovníci si myslí, že by se zvracení dalo považovat za formu hladovky, kterou tělo ordinuje samo sobě, aby vyvolalo potrat. Sami však přiznávají, že nevědí, jak by mohla životní situace matky takovou reakci vyvolávat. Myslí si, že by to mohlo být prostřednictvím nějakých blíže neurčených hormonálních změn. Kdyby se je podařilo odhalit, mohli by lékaři zabránit velkému množství potratů. Zatím to ale vypadá jako hudba vzdálené budoucnosti.
S myšlenkou, že pro vysoce postavené rodiče je výhodnější mít syny, přišli už v roce 1973 američtí evoluční biologové Rob Trivers a Dan Willard. Od té doby se kdekdo snaží zjistit, jestli měli pravdu. Důkazy zatím naznačují, že spíš měli, ačkoliv nejsou nijak přesvědčivé.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.