V době ledové prý převládal v Evropě věstonický genofond

V době ledové převládal v Evropě genofond, k jehož nositelům patřili lovci mamutů ze sídlišť v okolí Pálavy. Z nové genetické studie, kterou zveřejnil časopis Nature, také vyplynulo, že předci většiny dnešních obyvatel Evropy přišli na kontinent zhruba před 38 tisíc lety. Na mezinárodním výzkumu pracovali také odborníci z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

První anatomicky moderní lidé zřejmě přicházeli do Evropy v několika vlnách a usadili se na různých místech. "Před 38 tisíci až 30 tisíci lety se pak vyvinuly stabilní populace, mezi nimiž posléze dominovala gravettienská kultura, kam patří i lidé z naleziště v Dolních Věstonicích," uvedl ředitel ústavu Jiří Svoboda, který je zároveň vedoucím výzkumné základny v Dolních Věstonicích.

Právě z Dolních Věstonic pocházejí kosterní pozůstatky využité pro analýzu DNA. Do stejné genetické skupiny patří i nálezy z Itálie, Rakouska a Belgie. Celkem vědci analyzovali DNA 51 jedinců z celé Evropy.

"Přestože genofond lovců mamutů z Dolních Věstonic svého času ovládl Evropu a k němu patřící lidé rozvinuli silnou takzvanou gravettienskou kulturu, postupně vymizel a v současné evropské populaci už příslušné genetické skupiny tvoří jen deset až 15 procent," doplnil Svoboda. Výraznější stopy genů lidí žijící v době ledové v Dolních Věstonicích jsou v současnosti patrné například u Laponců.

Genom lovců mamutů z Dolních Věstonic převládal až do doby, kdy vrcholilo zalednění poslední doby ledové, tedy zhruba před 25 tisíc až 20 tisíc lety. Pak se po kontinentu rozšířili představitelé dalších genetických skupin a později převládly vlivy zcela nových populací z jihovýchodu.

Podobně vymizely i stopy neandrtálců v DNA současných evropských populací. U prvních anatomicky moderních lidí, kteří do Evropy přišli před 45 tisíci lety, činil podíl neandertálské DNA tři až šest procent, postupně klesl zhruba na dvě procenta.