Archeologický výzkum v nedávno nalezené rotundě na velkomoravském hradišti Pohansko u Břeclavi může přinést významné nálezy, protože do podlah významných kostelů se pochovávali nejdůležitější velmožové. A terén uvnitř stavby naznačuje, že tam hroby jsou.
Vědci dosud zkoumali pouze v okolí rotundy. Do vykopávek uvnitř původní stavby se pustí příští léto, říká vedoucí výzkumu Jiří Macháček z Masarykovy univerzity v Brně.
Rotunda z Pohanska má v průměru šest metrů. Již její samotný nález se stal archeologickou senzací. Patří mezi dvacet nejstarších staveb v republice. Objevena byla na místě, kolem něhož chodili archeologové bez zájmu půl století.
"Je samozřejmě velkou otázkou, zda v hrobech jsou, či nejsou milodary - tedy šperky, zbraně a další předměty. Může jít jen o kosterní pozůstatky, anebo nás čeká překvapení," říká Macháček.
Bohaté pohanské hroby?
Hroby mohou být chudé, pokud vznikly po příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Podle křesťanských rituálů se totiž mělo tělo pochovávat bez milodarů jen v rubáši. Zvyk přidávat milodary do hrobů ale přetrvával i v době nástupu křesťanství.
Pokud se v rotundě na Pohansku hroby najdou, bude to jasným znamením toho, že šlo o mimořádně důležitý objekt. V běžných velkomoravských kostelích se nepohřbívalo. Ostatky se našly ve významných budovách typu baziliky v Mikulčicích, anebo v malých pohřebních kaplích.
Nejdůležitějším velkomoravským hrobem, který by si všichni archeologové přáli najít, je místo odpočinku prvního moravského arcibiskupa - svatého Metoděje, který je s bratrem Cyrilem patronem Moravy. "Metodějův hrob by byl spíše ve velkém objektu typu metropolitního chrámu. Tím ale rotunda není," dodává Macháček.
