Moderní technologie umožňují znovu prozkoumat nejstarší keramickou sošku na světě - Věstonickou venuši. Potvrdí, anebo vyvrátí třeba to, že jsou ve figurce kousky mamutích kostí?
Nejslavnější archeolog všech dob Indiana Jones alias Harrison Ford učinil první velké "vědecké" objevy v roce 1935 - aspoň tak si to vymysleli George Lucas a Steven Spielberg v populární filmové sérii. Už o deset let dříve při skutečných archeologických vykopávkách byl na jižní Moravě objeven nevelký předmět nevyčíslitelné hodnoty a světového významu - Věstonická venuše.
Stalo se 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem. Zprvu to nevypadalo na nález světové úrovně. Nevelká soška byla totiž rozlomená na dva kusy a obě části ležely mezi jinými předměty, například nástroji nebo plastikami. "Tam toho bylo opravdu hodně," říká Martin Oliva, vedoucí Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea.
Až když dělníci oba kousky očistili a přiložili je k sobě, byl na světě jeden z největších archeologických nálezů v dějinách. Soška nahé ženy s výraznými atributy plodnosti s rozměry 11,5 centimetrů na výšku a 4,3 centimetrů přes boky. Podle odhadů je stará až 29 tisíc let a je to vůbec nejstarší nalezená soška z pálené hlíny. Dokládá, že naši prapředci už v době paleolitu dokázali s keramikou pracovat, a vytvářet dokonce umělecká díla. Obdobné plastiky byly totiž většinou zhotovovány z kostí nebo z kamene.
Na sošce Věstonické venuše je několik zajímavostí. Třeba to, že oči jsou naznačeny krátkými šikmými rýhami, figurka nemá krk, má výrazně široké boky, levé ňadro povislého a naddimenzovaného poprsí je větší než pravé a na zadní straně jsou rýhy, které zřejmě znázorňují tukové záhyby, lidově "faldíky".
Od počátku nálezu samozřejmě soška vyvolávala spoustu otázek. Z čeho přesně je vyrobená? Jsou součástí materiálu i rozdrobené kousky mamuta? První vědecké zkoumání přišlo ještě před válkou, pak následovaly další. Teď paleolitickou památku prověřili experti v technologickém centru firmy FEI na speciálním mikrotomografu, který dokáže předměty prozkoumat v řádu mikrometrů. Odborníci očekávají, že se jim podaří identifikovat i vnitřní strukturu sošky a její přesné materiálové složení.
* Kdo přesně legendární sošku Věstonické venuše našel?
* Jaká tajemství toto pravěké umělecké dílo ještě skrývá?
* Jaké další venuše se našly v jiných evropských zemích?
ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY SE DOČTETE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 29. SRPNA 2016.
