Předchůdce člověka používal kamenné nástroje už před 3,3 milionu let, tedy o 800 tisíc let dříve, než se dosud soudilo. Po prozkoumání dvou zvířecích kostí nalezených v Etiopii k tomuto závěru dospěl mezinárodní vědecký tým, který o tom informuje v časopise Nature. Někteří experti ale vyzývají k opatrnosti.
Zdá se, že kosti byly rozřezány a rozdrceny před 3,3 milionu let. Je to první důkaz použití kamenného nástroje předchůdcem člověka druhu Australopithecus afarensis, říká antropolog Zeresenay Alemseged z Kalifornské akademie věd. Dosud nejstarší doklad o používání kamenných nástrojů je z doby před 2,5 milionu let.
Alemseged vedl tým, který kosti našel v etiopské oblasti Afar. Jedna z nalezených kostí je žebro zvířete velikosti krávy, druhá je z nohy živočicha velkého asi jako koza.
Ve zveřejněné studii se uvádí, že jsou na nich stopy po řezu, které tam zanechal kamenný nástroj, jímž tento předek člověka odděloval maso od kosti nebo jímž kosti rozbíjel, aby se dostal k morku. Údajné nástroje nebyly na místě nalezeny.
Nebo to byly zuby krokodýla?
Antropolog Nicholas Toth z Indianské univerzity se staví k závěrům studie opatrně. Poukázal na to, že kosti byly nalezeny na povrchu, nikoli vykopány, takže nikdo neví jistě, z jaké geologické vrstvy pocházejí.
Toth také říká, že soudě podle zveřejněných fotografií se stopy na kostech liší od stop, které běžně zanechávají kamenné nástroje. Podle něho by mohlo jít o stopy zubů nějakého zvířete.
Tim White z Kalifornské univerzity se domnívá, že jde o dílo krokodýla. Stopy prý nejsou v místech, kde by je bylo možné očekávat, pokud by to měly být stopy po oddělování masa od kosti.
White upozorňuje, že tak mimořádné tvrzení, jako je posunutí počátku používání nástrojů o 800 tisíc let, si žádá mimořádné důkazy. "Tady jsou důkazy slabé a velmi dvojznačné," dodává.
