Když se chtějí zoologové dozvědět něco o životě ptáků, chytají je a navlékají jim kroužky a vysílačky. Lidé se ale kroužkují sami. Nosí s sebou mobilní telefony. Společenské změny se odráží v jejich používání.
V posledních několika letech vznikla nová vědecká disciplína. Je to statistická analýza všelijakých dat, která vytváříme při používání rozličné elektroniky, ať už aktivně zapojením na internetových sociálních sítích, nebo pasivně nošením lecjakých zařízení. Dá se tak studovat ledacos. Skupina výzkumníků v čele s Jamesonem Toolem z Massachusettského technologického institutu (MIT) se zajímala o nezaměstnanost. V časopise Journal of The Royal Society Interface popisují, jak se projevilo zavření továrny na automobilové součástky v mobilní komunikaci obyvatel blíže neurčeného evropského města.
Továrna skončila v prosinci 2006. Propustila 1100 lidí, obec má asi patnáct tisíc obyvatel. Výzkumníci spočítali, že z čísel, která podle jejich odhadu patřila vyhozeným zaměstnancům, začalo po propuštění ve srovnání se zbytkem obyvatel města odcházet o 54 procent méně hovorů. Přicházelo jich na ně ještě méně, jen 41 procent. Vědci ovšem neměli žádný seznam čísel lidí, kteří přišli o práci.
Menší mobilita
Z počtu hovorů z daného čísla, které odešly z okolí továrny, však vyhozené zaměstnance identifikovali. Samozřejmě nijak nenarušili jejich soukromí. Zajímala je jen čísla a datové toky, ne konkrétní osoby a obsah telefonátů. Data pocházela od mobilního operátora s patnáctiprocentním podílem na trhu. V okolí města měl tři vysílací věže, které obsluhovaly plochu asi 220 čtverečních kilometrů. Většina provozu ale pocházela z nejhustěji využívané oblasti, která měla jen šest čtverečních kilometrů.
Vědci použili záznamy o používání telefonu k odhadu velikosti sociální sítě dané osoby. Zdá se, že pokud ztratíte zaměstnání, je možné, že se přestanete bavit s částí svých přátel a známých. Budete také méně pohybliví.
Počet případů, kdy některý z propuštěných zaměstnanců navštívil oblast obsluhovanou jinou z vysílacích věží, než jakou jejich telefon obvykle používal, klesl o sedmnáct až dvacet procent. Poloměr, v němž se vyhození pracovníci pohybovali, se zmenšil o dvacet až dvacet dva procent a průměrná vzdálenost od nejpoužívanější věže o dvacet šest procent.
Nepříjemná zkušenost
Všechno to vypadá logicky. Člověk, který přišel o práci, méně telefonuje, poněvadž po telefonu vyřizujeme spoustu pracovních záležitostí. Stejně logické je i, že se méně přemísťuje, poněvadž nikam nepotřebuje. U části závěrů, odvozených jen z příchozích a odchozích hovorů, by ale asi byla na místě opatrnost. Když lidé přijdou o práci, snaží se šetřit víc, než když ji měli. Mohli by schválně šetřit i na telefonování. Mohlo by se to týkat i sítě přátel. Místo aby jim zavolali, navštíví je nebo jim napíšou na internetu.
Ztráta zaměstnání je pro většinu lidí nepříjemná zkušenost. Sociologové, ekonomové a další vědci už prokázali, že zvyšuje riziko nemoci, a dokonce i smrti. Nezaměstnaní lidé se také rozvádějí víc než zaměstnaní a jsou celkově méně šťastní.
