Týmu lékařů a biologů pod vedením odborníků z Yaelovy univerzity se podařilo vytvořit v laboratorních podmínkách funkční plicní tkáň, která po vložení do těla dokázala zajistit výměnu plynů mezi vzduchem a krví. Zatím však pouze u potkanů.
Vědci nevytvořili nové plíce "z ničeho". Jako základ použili vyoperované plíce dospělého potkana, z nichž působením chemikálií odstranili všechny živé buňky, takže zůstala pouze neživá bílkovinná pojivová tkáň - jakási pružná "kostra".
Na tento podklad poté naočkovali buňky plicní tkáně jiného potkana. Ve speciálním bioreaktoru se jim podařilo vytvořit vhodné podmínky pro růst a množení buněk, takže během několika dní na neživém "lešení" narostly plnohodnotné plíce. Když je potkanovi voperovali, dokázaly zajistit výměnu kyslíku a oxidu uhličitého s podobnou účinností jako původní orgán.
Plíce šité na míru
Proč tolik práce, když výchozím materiálem byly zdravé, plně funkční plíce? Protože metoda umožňuje kompletní výměnu buněk a vytvoření plic z buněk jedince, jemuž mají být voperovány. Sníží se tak riziko, že organismus nový orgán odmítne. Nedávno se týmu z newyorské Columbijské univerzity podařil podobný kousek, když v laboratoři vytvořil část lidské dolní čelisti.
Plicní tkáň obtížně regeneruje, takže v případě poškození je dnes jediným řešením transplantace plic. Jenomže tělo se s novým orgánem obtížně sžívá, deseti let od operace se dožívá pouze deset až dvacet procent pacientů. Plic použitelných k transplantacím se navíc nedostává.
ČTĚTE TAKÉ: Transplantace plic se v Česku daří, chybějí však dárci
Postup "výroby" plic v laboratorních podmínkách.
O novém postupu vědci informují v on-line verzi časopisu Science. Jedná se však pouze o první krok na cestě k náhradě lidských plic poškozených nemocí nebo úrazem.
Bude třeba překonat řadu technických obtíží. Lékaři navíc dosud nemají k dispozici kmenové buňky schopné proměny ve všechny typy buněk, které tvoří zdravé plíce.
Foto: www.profimedia.cz, Science/AAAS
