Slavná soška
Věstonická venuše prošla výzkumem. Vědce překvapilo složení

První konkrétní výsledky ze skenování Věstonické venuše budou mít odborníci hotové patrně až koncem letošního roku. Zatím vygenerovali trojrozměrný model a spojili do něj dvě části sošky. Vědci jsou detailností snímků překvapeni. Zjistili například, že uvnitř hliněné sošky je řada neznámých příměsí, budou ale teprve zjišťovat, o co se jedná.

Příměsi se koncentrují do oblasti hlavy a nohou. Proč tomu tak je, zatím vědci neví. Na tiskové konferenci to uvedl kurátor paleolitických sbírek Moravského zemského muzea Petr Neruda.

Věstonická venuše před třemi týdny na 15 hodin opustila sejf a putovala do laboratoří společnosti FEI, kde ji vědci dali pod skener. Podle odborníků soška stará asi 29 tisíc let prošla skenem, který by lidské tělo nevydrželo. Vědci pořídili celkem 80 gigabitů dat.

Počítačová data

Odborníci skenovali zvlášť horní a zvlášť spodní část sošky. Nyní budou pomocí počítače data spojována. "Skenování proběhlo dle očekávání a data, která jsme získali, vypadají velmi dobře. Dávají nám velmi dobrý vstupní základ pro další analýzy," uvedl Neruda.

Podle něj výzkum zatím potvrdil, že soška byla vypálená z hlíny, což už ale vědci věděli dříve. "Keramická hmota není úplně homogenní. Souvisí to s tím, jak bylo keramické těsto zpracováno," uvedl Neruda. Vědci podle něj díky novým datům tento proces budou moci lépe zmapovat. "Ve finále se pokusíme vyrobit kopii venuše, provedeme její výpal a ještě jeden sken a zkusíme výsledky srovnat," uvedl Neruda.

Kromě složení zajímají odborníky i praskliny, kterých je vidět více než dřív a mohou způsobit vědcům z muzea těžkou hlavu. "Budeme muset zvážit další postup při uchování venuše a případně upravit režim a podmínky, za jakých bude opouštět prostředí sbírek," uvedl Neruda.

Speciální sejf

Soška je uložena za normálních okolností ve speciálním sejfu, který je na utajovaném místě. Ven se dostává jen při výstavách a většinou putuje do zahraničí. Věstonická venuše je patrně nejznámější český archeologický nález. Představuje jeden z prvních dokladů pravěké práce s pálenou hlínou. Je stará 25 tisíc až 29 tisíc let. Sošku ženy objevil tým vědců vedený Karlem Absolonem 13. července 1925 v pravěkém ohništi na sídlišti lovců mamutů. Sám Absolon u objevu nebyl a detaily publikoval až později.

Soška ve zbytcích velkého ohniště ležela rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě. Teprve po očištění se ukázalo, že se celek podobá ženské postavě. Nyní zůstává venuše trvale uložená v etuji, muzejníci s ní nechtějí moc manipulovat, aby se nepoškodila. Věstonickou venuši budou vědci zkoumat ještě několik týdnů. Do budoucna uvažují, že by podobným způsobem prozkoumali i podobnou sošku z Hlubokých Mašůvek.