Neandertálci byli dlouho považováni za tupá stvoření, která svou inteligencí a schopnostmi nesahala svým současníkům, příslušníkům našeho vlastního druhu Homo sapiens, ani po kolena. Tento obraz se postupně mění a z neandertálců se stávají obdivuhodní kabrňáci, kteří před třiceti tisíci lety vyhynuli jen shodou nešťastných náhod. Nový britsko-francouzský výzkum však takové interpretaci bere vítr z plachet.
Přibývá archeologických a antropologických studií dokládajících, že si neandertálci vyvinuli vyspělou kulturu a za našimi přímými předky nijak zásadně nezaostávali. K důležitým důkazům patří nálezy z francouzské jeskyně Grotte du Renne. V polovině minulého století tam archeologové objevili nástroje a šperky, které podle tehdy provedeného datování pocházejí z doby před příchodem moderního člověka Homo sapiens do západní Evropy před 40 až 35 tisíci lety. Jsou mezi nimi prsteny ze slonoviny, jehly, kostěné knoflíky, perforované zvířecí zuby a ulity.
Britsko-francouzský tým však nyní v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences publikoval výsledky nového radiokarbonového datování, které předchozí výsledky zpochybňuje. Ukázalo se, že předměty jsou mnohem mladší než kosterní pozůstatky neandertálců a pocházejí z doby, kdy už se v oblasti pohyboval Homo sapiens. Materiál na dně jeskyně byl zřejmě v minulosti promíchán - možná aktivitou zvířat, možná působením vody.
Podle autorů výzkumu proto nelze předměty objevené v jeskyni považovat za důkaz vyspělé neandertálské kultury. Možná je získali od našich předků nebo je napodobili. Zastánci neandertálců nicméně namítají, že důkazů svědčících o jejich vyspělosti je více, takže ztráta Grotte du Renne pro ně znamená prohranou bitvu, ne však válku.
