Sbírku teorií o původu zvláštnosti lidského rozmnožovacího cyklu obohatila další. Na rozdíl od nejrozšířenějšího současného pohledu netvrdí, že se ženy stávají neplodnými, aby se mohly starat o vnoučata.
Menopauza, tedy programovaný konec ženské plodnosti, představuje pro biology záhadu. V živočišné říši je velmi vzácná. Sdílíme ji snad jen s některými kytovci. Je to instituce, která jde zdánlivě proti jinak vcelku prověřené teorii přírodního výběru, respektive její genocentrické verzi. Podle ní je smyslem bytí všeho, co žije, šíření DNA. Jedinci jsou smrtelní, kdežto geny jsou nesmrtelné. Postavily si těla, aby je kopírovala a přenášela z jedné generace do druhé.
Geny, které si vyrobí samici neschopnou rozmnožování, by měly být v nevýhodě. Přírodní výběr by je měl odstranit. Vědci vymysleli už množství vysvětlení tohoto podivného jevu. V současnosti asi nejuznávanější je hypotéza babiček, s níž přišel v roce 1957 britský biolog George Williams. Tvrdil, že ženy přestávají být plodné, aby se mohly starat o vnoučata. Trojice kanadských výzkumníků Richard Morton, Jonathan Stone a Rama Sigh teď popisuje v časopise PLoS ONE novou teorii.
Stejně jako většina výzkumníků, kteří problém kdy zkoumali, se opírají více o matematiku než o empirická zjištění. Naprogramovali vlastní představu evolučních sil působících při vzniku menopauzy a nechali počítač, ať je vyčíslí. Na rozdíl od většiny předchozích modelů zařadili do toho svého i vkus samců, konkrétně sklon vybírat si partnerky podle věku.
Hromadění mutací
Model, v němž si muži vybírali mladší ženy, srovnali s modelem, v němž jim na věku nezáleželo. V prvním případě byly ženy rozděleny do pětiletých věkových kategorií. V obou modelech se mohly šířit škodlivé mutace. Byly jich dva druhy. Mutace prvního typu své nositele usmrcovaly, mutace druhého druhu způsobovaly neplodnost a týkaly se vždy jen jednoho pohlaví. V simulaci, v níž si muži vybírali partnerky podle věku, se začaly hromadit mutace způsobující neplodnost žen ještě před smrtí nositelek. Vznikla menopauza.
Mezi muži neměly mutace způsobující neplodnost šanci se uchytit. Samci mohou mít víc potomků než samice, což zohledňovalo i uspořádání modelu. Přírodní výběr proto mužskou neplodnost odstraňoval. Ženy v simulaci podléhaly konkurenci svých mladších sokyň. Podle vědců to může fungovat i naopak. Stačí, aby samice začaly upřednostňovat mladší samce. Preference jednoho pohlaví dokáže vyvolat vznik menopauzy u druhého.
Otázka vkusu
V počítači teorie funguje. Jestli to taky bylo i ve skutečnosti zbývá ještě dokázat. Předně z ní přímo neplyne, kde se mužské preference vzaly. Samcům většiny živočichů na věku partnerky nezáleží. Pokud ji ale čeká menopauza, musí se s ní počítat a je lepší vybrat si co nejmladší. Vysvětlení, že konec ženské reprodukční kariéry způsobuje mužský vkus, který je způsoben hrozícím koncem ženské reprodukční kariéry, je vysvětlení kruhem. Mužské preference by mohla aspoň zčásti vysvětlit i snaha stát se otci většiny dětí dané ženy.
Hypotéza babiček má proti Mortonově, Stoneově a Sighově modelu ještě dvě výhody. Menopauza působí víc jako předem naprogramovaný proces než jako výsledek nahromadění škodlivých mutací. Podporují ji i výzkumy, podle nichž babičky skutečně pomáhají přežití svých vnoučat. To ale nemusí znamenat, že by tlak mužského vkusu na vznik menopauzy vůbec nepůsobil. Oba názory se navzájem nevylučují. Jev by mohl mít i víc příčin než jednu.
