Vědci prozkoumali obsah izotopů stroncia v pozůstatcích dívky z doby bronzové, pohřbené poblíž dánské vesnice. Myslí si, že přišla z pohoří Černý les v jihozápadním Německu. Provdali ji za nějakého dánského vladyku?
K poslednímu odpočinku ji uložili v roce 1370 před Kristem. Někdy okolo tohoto data se v Egyptě narodil budoucí vzbouřený faraón Achnaton. Dívka, jejíž hrob vykopali dánští archeologové v v roce 1921 poblíž dnešní vesnice Egtvedu, však o faraonech a jejich slunečních bozích nejspíš slyšela jen málo, nebo vůbec nic. Když zemřela, mohlo jí být mezi šestnácti a osmnácti lety. Měřila 160 centimetrů. Blond vlasy měla krátce zastřižené. Aby jí za řekou Styx nebyla zima, přikryli ji vlněnou přikrývkou a hovězí usní. Teprve pak nad ní zavřeli víko do dubové rakve.
Na něj hodili kytici z řebříčku a vřesny. U jejích nohou spočinula urna s popelem pěti až šestiletého dítěte. Jaký k ní mělo vztah, už se nedozvíme. Za hlavou dívky ležela schránka z březové kůry. Obsahovala šídlo, bronzové špendlíky a síťku do vlasů - neklamné známky vysokého společenského postavení.
Kdo byla ona dívka či mladá žena, jak a proč zemřela, zůstane už navždy zahaleno závojem tajemství. Skupině vědců z dánského Národního muzea se však nedávno přece jen nedávno podařilo odhalit několik podrobností z jejího života. Zveřejnili je v časopise Scientific Reports.
Izotopový záznamník
Použili k tomu obsah stroncia. Tento chemický element má celkem devět izotopů - verzí stejného prvku s odlišným počtem neutronů v jádře - jejichž zastoupení se mění podle geologického podloží. Z obsahu stronciových izotopů se proto zná poznat, kde kdo žil, případně, jestli se stěhoval, a v jakém věku. Dívka z Egtvedu se nejspíš narodila v oblasti pohoří Černý Les na jihozápadě Německa. Od dánské vesnice, kde byla pohřbena, je to přibližně 800 kilometrů na jih.
Analýza dívčiných vlasů zase prozradila, že krátce před smrtí strávila dlouhou dobu na cestách. Přibližně do třinácti až patnácti měsíců před svou smrtí žila v místech, kde přišla na svět.
Pak ale odcestovala na Jutský poloostrov. Pobývala tam devět až deset měsíců, dokud se zase nevrátila zpátky do své otčiny. Zůstala v ní čtyři až šest měsíců. Nakonec odcestovala zase zpátky do dnešního Dánska. Brzo na to zemřela a byla pohřbena.
Mocenský sňatek
I když už asi nikdy nebudeme vědět, co byla zač, dá se předpokládat, že patřila k některému z mocných rodů. V době bronzové ležela v dnešním Jižním Německu a v Dánsku centra moci a obchodu. Dánsko oplývalo jantarem, Německo zase bronzem. Obě kultury spolu navzájem obchodovaly. Jantar pak putoval až k civilizacím v okolí Středozemního moře. Kmeny žijící na Jutském poloostrově obchodem velice zbohatly.
Kristian Kristiansen z Göteborgské univerzity, jenž je pod výsledky analýzy rovněž podepsaný, prohlásil: "Jantar poháněl ekonomiku doby bronzové. Mocné rodiny utužovaly spojenectví, vzájemným provdáváním dcer, aby udržely obchodní stezky v provozu. "
Egtvedská dívka mohla být proto poslána na sever jako nevěsta pro některého z místních pohlavárů. Jak to s aliancí dopadlo po její smrti, už se asi nedozvíme.
