Záhadné žlázy
Ženské ejakulace jsou dva typy

Záhadný reflex, který někdy provází ženské sexuální vyvrcholení, odolává snaze lékařů a dalších vědců o popis. Ačkoli ho zkoumají už od osmnáctého století, pořád si nejsou jistí, jaká je jeho fyziologická podstata. Nová studie tvrdí, že asi dvojí.

Skupina výzkumníků v čele se Samuelem Salamou z nemocnice Parly II ve francouzském městě Le Chesnay studovala ženskou ejakulaci pomocí ultrazvuku. Cílem bylo zjistit, kde se bere tekutina, kterou při ní ženy vylučují. Fenomén je kvůli své intimní povaze jen málo prozkoumán, aspoň z vědeckého hlediska. Zdá se ale, že by se na reflexu mohly podílet minimálně dva systémy v ženském těle. Kolik žen ejakulaci zažívá, je velice těžké určit. Výzkumníci jsou většinou odkázáni na jejich vlastní popis. Údaje se pohybují od šesti do padesáti procent.

Některé ženy hlásí malé množství mléčně bílé tekutiny. Jiné hovoří o větším objemu průhlednější tekutiny, která vypadá, jako by se počuraly. Salama a jeho spolupracovníci sehnali sedm dobrovolnic, jež tvrdily, že ženskou ejakulaci zažívají.

Ultrazvukové vyšetření

Vědci ženy napřed požádali o vzorek moči. Účelem jejich žádosti nebylo jen získání vzorku samotného. Výzkumníci potřebovali, aby dobrovolnice měly prázdný měchýř. Že se tak stalo, potvrdilo vyšetření pomocí ultrazvuku. Poté měly ženy za úkol přivést se samy nebo s pomocí partnera těsně před vyvrcholení. Když myslely, že už se orgasmus blíží, pořídili vědci další ultrazvukové snímky jejich pánve. Jakmile dobrovolnice orgasmu dosáhly, odebrali vědci kapalinu, kterou při něm vyloučily. Nakonec je požádali ještě o jeden vzorek moči.

Výsledky svého bádání zveřejnili vědci v časopise The Journal of Sexual Medicine. Už výzkum pomocí ultrazvuku ukázal zajímavé věci. Ačkoliv byl močový měchýř dobrovolnic na začátku experimentu prázdný, těsně před dosažením orgasmu se znovu naplnil. Po něm byl opět prázdný.

Mohlo by se tedy zdát, že tekutina vylučovaná při ženské ejakulaci je skutečně identická s běžnou močí. Není to ale tak jednoduché. Ve vzorcích šesti ze sedmi dobrovolnic byl navíc enzym označovaný jako prostatický antigen (PSA). Týkalo se to nejen ejakulátu, ale i moči odebrané po orgasmu.

Prostatický antigen

PSA vylučuje, jak je patrno z názvu, mužská žláza prostata. Enzym mění konzistenci mužského ejakulátu tak, aby v něm spermie mohly bez obtíží plavat. V ženském těle ho vylučují hlavně takzvané Skeneho žlázy. Jako první je objevil francouzský chirurg Alphonse Guérin, ale jmenují se podle skotského gynekologa Alexandera Skeneho, který je zpopularizoval pro moderní medicínu. Žlázy vznikají ze stejných embryonálních buněk jako prostata, takže přítomnost PSA je logická.

Proč nebyl PSA přítomen ve vzorcích od všech žen, není jasné. Mohlo by to souviset s rozdíly ve velikosti žláz nebo znamenat, že část žen PSA vůbec neprodukuje. Vcelku to ale vypadá, že teorie o dvojí povaze ženské ejakulace jsou správné.

K podobným výsledkům jako Salama a spol. dospěl v roce 2007 tým vedený Rakušanem Florianem Wimpissingerem. Rakouský tým však nepoužil ultrazvukovou prohlídku a měl ještě méně pokusných osob, pouhé dvě.